Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Srpnové pokračování stavebního boomu a oživení maloobchodních tržeb bylo utlumeno návratem slabší průmyslové výroby, a to navzdory silnějším vývozům. Pozitivní sentiment v září ovšem naznačuje, že zpomalení růstu HDP ve třetím čtvrtletí nemusí být tak výrazné, jak naznačují čísla za červenec a srpen.
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Výraznější zpomalení zářijového růstu spotřebitelských cen na 2,3 % meziročně odráží pokles většiny komponent spotřebitelského koše. Pro ČNB přináší tři zprávy, které ponechají komunikaci ČNB pravděpodobně beze změny, tedy otevřenou pro všechny možnosti vývoje úrokových sazeb.
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Oživení disponibilního příjmu ve druhém čtvrtletí stále tlumila fiskální politika, takže zůstalo slabší v porovnání s nárůstem mezd a cen nemovitostí. Přesto domácnosti dokázaly navýšit jak spotřebu, tak i své úspory.
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Zatímco ČNB nepřekvapivě ponechala úrokové sazby beze změny s dvoutýdenní repo sazbou na 3,5 %, prohlášení bankovní rady ohledně nastavení měnové politiky však spíše překvapilo méně jestřábím tónem ponechávající otevřené všechny možnosti budoucího nastavení měnové politiky.
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Zářijový sentiment přináší vzpruhu po slabších měsíčních datech v červenci a tím i lepší vyhlídky pro růst HDP – hlavně díky maloobchodu a stavebnictví.
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Vyšší, než očekávaný, růst mezd bude na zářijovém setkání bankovní rady ČNB hlavním, ale ne jediným důvodem pro ponechání úrokové sazby na 3,5 % a zesílení jestřábího tónu v komunikaci. Ta sice může indikovat další pohyb úrokové sazby vzhůru, ale spíše v nespecifikovaném vzdálenějším horizontu. Silnější koruna či zpřísnění měnové politiky skrze delší konec výnosové křivky asi ČNB k holubičímu smýšlení nenavedou.
Prognóza ČBA vzniká každé čtvrtletí jako konsensus prognóz vybraných tuzemských bank. Základní shrnutí aktuální prognózy ČBA v několika číslech a komentářích je nastíněno níže, detailní informace lze nalézt v části
„ČBA Prognóza“ .
HDP
0% yoy
rok 2025 | 2026
Tuzemská ekonomika by měla v letošním roce zrychlit svůj růst na 2,1 % a v příštím roce mírně zvolnit na 2 % meziročně, ale se silnějším momentem do příštího roku. To se odehrává po 1,1% nárůstu v minulém roce.
Nezaměstnanost
0%
rok 2025 | 2026
Čekáme mírné zvýšení registrované nezaměstnanosti na 4,4 % v letošním roce z 3,8 % v roce 2024 s tím, že čekáme její stabilizaci u 4,4 % v roce příštím, což implikuje její mírné zlepšení vůči současným hodnotám.
Průměrné mzdy
0%
rok 2025 | 2026
Růst průměrných nominálních mezd by měl mírně zpomalit na 6,2 % z loňského navýšení o 7,2 % a dále na 4,9 % v příštím roce. To by mělo vyústit v nárůst reálných mezd o 3,6 % v letošním roce a o 2,6% v roce 2026.
Inflace
0% yoy
rok 2025 | 2026
Spotřebitelské ceny by měly v letošním roce vzrůst o 2,5 % meziročně, čímž by téměř zopakovaly svůj loňský výkon s 2,4 % a v příštím roce rovněž čekáme pouze další mírné zpomalení na 2,2 % s mírně vyšším růstem jádrové inflace.
2týdenní repo sazba ČNB
0%
konec roku 2025
Podle panelu ČBA prognózy se ČNB odhodlá k opatrnému snížení repo sazby na 3,25 % v roce 2026 po nezměněné úrovni 3,5 % během letošního druhého pololetí. S tímto výhledem jsou rizika vychýlena oběma směry.
Koruna
0Kč/€
konec roku 2025
Úrokový diferenciál zůstává podpůrný pro mírné posílení koruny v porovnání s předchozí predikcí, což také odráží silnější vyhlídky na exportní aktivitu a zmírnění nejistoty z obchodních válek.
Jaromír Šindel Hlavní ekonom ČBA
Jaromír Šindel je hlavním ekonomem České bankovní asociace, kde využívá své rozsáhlé zkušenosti v oblasti makroekonomické analýzy a prognózování. Předtím pracoval více než 17 let jako hlavní ekonom v Citibank. V letech 1999 až 2004 získal titul inženýra na Vysoké škole ekonomické v Praze se zaměřením na hospodářskou politiku, a v tomto oboru pokračoval i během doktorského studia, které dokončil v roce 2011.
Během působení v Citibank (2007-2024) se věnoval zejména tvorbě makroekonomických analýz se zaměřením na ekonomické trendy v Česku, Slovensku a Slovinsku. Zpracovával predikce ekonomického vývoje a hospodářské politiky, včetně dopadů na finanční trhy. S tím souvisí i sledování globální ekonomiky a politických trendů a jejich dopady na místní hospodářskou situaci.
