Koruna v prvním čtvrtletí mírně oslabila, zejména v březnu pod vlivem geopolitického napětí a vyšší rizikové averze na trzích. Výraznějšímu oslabení ale bránily vyšší úrokové sazby. Česká měna tak zůstává silnější než na začátku loňského roku, což zároveň tlumí dopady současného energetického cenového šoku.
Ceny nemovitostí dle statistiky ČSÚ, která zahrnuje i pozemky a rodinné domy, stouply v závěrečném čtvrtletí loňského roku 2025 o 2 % mezikvartálně. Zpomalily tak z předcházejícího průměrného 2,6% navýšení v předchozích čtyřech čtvrtletích. I když příjmová strana poptávky stále pokulhává, reálné příjmy domácností v závěru minulého roku zrychlily výrazněji, a to 1,4 % mezičtvrtletně (nominálně o téměř 3 %). A spolu s nimi i míra úspor domácností, která se zvedla na 19,7 %. Navíc byla obě čísla pozitivně revidována a došlo i k mírné pozitivní revizi růstu HDP v závěrečném čtvrtletí 2025, i když s omezenějšími dopady na ekonomický výhled.
Česká ekonomika na konci loňského roku zrychlila a udržela si proinflační nádech kvůli silné spotřebě domácností a silnému růstu mezd nepodpořenému produktivitou. Centrální banka ovšem svou novoroční komunikací naznačila možný pokles úrokové sazby. Tuto rétoriku ovšem změnil současný energetický šok. Pro centrální banku bude v nejbližších měsících klíčová dynamika jádrové inflace, ale i propustnost vyšších cen ropy a plynu do ostatních cenových segmentů v ekonomice. Březnová cenová očekávání vzrostla, ale jejich dubnové vnímání bude pro centrální banku směrodatnější.
Únor se zařadil mezi pět historicky nejsilnější hypotečních měsíců, co se objemu v miliardách korun týče, ale i s pokračující silným počtem nově poskytnutých hypoték.
Růst mezd na konci roku 2025 zůstal silný. Průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,4 % a za celý rok přidala 7,2 %. Díky nízké inflaci to znamenalo reálný růst mezd o 4,7 %, tedy více, než čekaly prognózy. Letos by sice nominální růst měl zpomalit, reálné mzdy ale mohou dál solidně růst. Průměrná nominální mzda dosáhla v loňském roce 49,2 tisíce korun a v závěru překonala po sezónním očištění 50 tisíc korun a v tržních odvětvích dosáhla téměř 51 tisíc. Mediánová mzda se 42 tisíci korun činila příložně 85 % průměrné mzdy.
Současný růst úvěrové aktivity je převážně tažen hypotečními úvěry, na které má proticyklická rezerva omezenější dopad. I když v loňském roce došlo i k oživení úvěrové aktivity i u nefinančních podniků, jedná se stále spíše o první známky oživení a ekonomika potřebuje silnější investiční aktivitu i mimo výstavbu. Za těmito důvody se pravděpodobně skrývá rozhodnutí centrální banky ponechat proticyklickou rezervu v rámci kapitálu bank beze změny na 1,25 %, ale s dovětkem rostoucí pravděpodobnosti jejího budoucího zvýšení.
Výrazný růst české ekonomiky v závěru roku i solidní posílení průmyslu. Bavili jsme se taky o snížení inflace a jejím dalším vývoji v letošním roce. Všechna důležitá data jako vždy shrnul hlavní ekonom ČBA Jaromír Šindel.
Prosincová inflace v Česku zůstala na 2,1 % meziročně a byla nižší, než čekala Česká národní banka i trh. Vývoj cen potravin a energií pomohl udržet celkovou inflaci nízko, zatímco jádrová inflace se po listopadovém zpomalení pravděpodobně znovu zvýšila k 2,8 %.
Ovšem i tak obě čísla podstřelily výhled ČNB, a to se pravděpodobně zopakuje i v letošním roce. To by mělo tlumit riziko růstu úrokové sazby centrální banky, která ovšem zůstane netrpělivá v očekávání, jak fiskální politika ovlivní ekonomiku a inflaci do roku 2027.
Prognóza ČBA vzniká každé čtvrtletí jako konsensus prognóz vybraných tuzemských bank. Základní shrnutí aktuální prognózy ČBA v několika číslech a komentářích je nastíněno níže, detailní informace lze nalézt v části
„ČBA Prognóza“ .
Jaromír Šindel je hlavním ekonomem České bankovní asociace, kde využívá své rozsáhlé zkušenosti v oblasti makroekonomické analýzy a prognózování. Předtím pracoval více než 17 let jako hlavní ekonom v Citibank. V letech 1999 až 2004 získal titul inženýra na Vysoké škole ekonomické v Praze se zaměřením na hospodářskou politiku, a v tomto oboru pokračoval i během doktorského studia, které dokončil v roce 2011.
Během působení v Citibank (2007-2024) se věnoval zejména tvorbě makroekonomických analýz se zaměřením na ekonomické trendy v Česku, Slovensku a Slovinsku. Zpracovával predikce ekonomického vývoje a hospodářské politiky, včetně dopadů na finanční trhy. S tím souvisí i sledování globální ekonomiky a politických trendů a jejich dopady na místní hospodářskou situaci.