Červencová čísla z průmyslu a zahraničního obchodu ukázala na slabší vstup do třetího čtvrtletí. Celkový obrázek ekonomiky však zůstává smíšený: slabší průmysl a export kontrastují s odolnějším stavebnictvím, maloobchodem a službami. Data tak představují určité riziko pro očekávané mírné oživení české ekonomiky ve třetím čtvrtletí k 0,6 % mezičtvrtletně. Slabost červencového průmyslu navíc nebyla plošná a stále je patrný solidní trend u výroby mimo automobilový sektor a energeticky náročná odvětví, což potvrzují i exportní čísla. Zahraniční obchod zůstává pod tlakem vyšších cen energetických surovin. Trendy v bytové výstavbě zůstávají příznivé jak u zahájených, tak u dokončených bytů, navzdory obnovené slabosti stavebních povolení.

Spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly o 0,3 % meziměsíčně a meziroční inflace zrychlila na 1,9 %. Za vyšší dynamikou stály hlavně pohonné hmoty, zatímco potraviny působily opačně. Jádrové cenové tlaky podle předběžného odhadu mírně zeslábly. Současně se k lepším číslům vrátil červencový maloobchod bez aut, který připomíná setrvalý silný trend v maloobchodě a ve službách. Inflace s revizí mezd přináší centrální bance úlevu, ale momentum v maloobchodě a ve mzdách asi udrží ČNB v jestřábím módu.

Růst mezd ve druhém čtvrtletí meziročně zrychlil na 6,4 %, po výrazné revizi údajů za první čtvrtletí je však jeho tempo mnohem mírnější, než naznačovala původní čísla či očekávala centrální banka. Reálné mzdy ovšem udržují svižný růst a setrvale silná mezikvartální dynamika nominální mzdy na 1,6 % udržuje proinflační riziko. Pro ČNB tak mzdová data představují méně jestřábí signál než dříve, nikoli však důvod ke změně současného nastavení měnové politiky, a to i s ohledem na plánovaný silnější růst platů ve veřejné sféře.

Vcelku dobrý hospodářský výkon kolem 2 % za prvních šest měsíců tohoto roku, překvapivá odolnost českého zpracovatelského průmyslu a solidní spotřebitelská poptávka se promítají také do úvěrové aktivity. Roste všechno – od spotřebitelských půjček přes hypotéky až po úvěry podnikatelským subjektům. Červenec přitom udržel podíl nevýkonných úvěrů na úrovni mnohaletých minim, a třeba u nefinančních podniků rekord ještě zlepšil. Český bankovní systém se tak ocitl ve svatém grálu bankéřů: uspokojuje dynamickou poptávku po úvěrech, které zůstávají velmi zdravé. To platí i v mezinárodním měřítku, uváděném EBA Risk Dashboard, podle kterého bylo ke konci března tohoto roku (data za druhé čtvrtletí ještě EBA nezveřejnila) Česko v nejlepší třetině celoevropského žebříčku, pokud jde o kvalitu úvěrového portfolia.

Český národní důchod se v posledních letech zlepšil, pravděpodobně však méně výrazně, než naznačují agregovaná data ČSÚ. Ta ukazují, že se jeho mezera vůči HDP zmenšila o 4,2 procentního bodu na 97,4 % HDP v roce 2025 oproti průměrným 93,2 % v letech 2006–2015. Po zohlednění specifické role reinvestovaných zisků nebo při použití údajů z platební bilance ČNB však vychází zlepšení jen na 1 až 2,5 procentního bodu. Příběh PZI přitom vstupuje do nové fáze: odliv dividend se v posledních letech zmírnil, zatímco reinvestované zisky zahraničního kapitálu zůstávají vysoké. Zároveň roste role českého kapitálu v zahraničí a příjmy z něj. To přidává nový rozměr debatě o odlivu dividend, kterou už z podstaty nelze oddělit od exportního úspěchu české ekonomiky.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila na 0,4 % mezikvartálně, ale její oživení zůstává méně přesvědčivé, než naznačovala měsíční data. Představuje tak nepatrné riziko pro náš výhled mírného oživení ekonomiky na 2,3 % meziročně v příštím roce po 2 % letos (1,9 % v druhém čtvrtletí). Spotřeba domácností zaostává za růstem reálných mezd a podnikové investice do výrobních kapacit slábnou. Oporou naopak zůstávají stavební investice a export. Slabá produktivita navíc při svižném růstu mezd udržuje proinflační tlaky. Výraznější slabinou české ekonomiky tak zůstává produktivita práce – jak pro růst, tak pro inflaci.

Cena prodaných bytů se dle statistiky Flat Zone ve druhém čtvrtletí v ČR přiblížila 100 tisícům korun za metr čtvereční, v Praze překročila 165 tisíc. Cenový růst přitom zůstává silnější, než naznačují agregovaná čísla, která jsou tlumena přesunem transakcí k levnějším bytům a regionům. Spolu s mírnějším růstem nabídkových cen a vyššími tržními úrokovými sazbami to může na ročním horizontu přispět ke zpomalení tempa růstu realizovaných cen. Výraznější ústup cenové dynamiky však bude dál brzdit souběh omezení na nabídkové straně a silnější předzásobení hypotékami.

Srpnový ekonomický sentiment se mírně zhoršil a dostal se lehce pod letošní průměr. Stále však odpovídá spíše scénáři pozvolného oživování české ekonomiky než jejímu výraznějšímu ochlazení. Negativně se vyvíjela především důvěra spotřebitelů a obchodu, kde se zhoršila očekávání dalšího ekonomického vývoje. Naopak průmyslová důvěra se nepatrně zlepšila a druhý měsíc v řadě rostou také očekávání zaměstnanosti. Z pohledu ČNB pak zůstává podstatná kombinace zlepšených očekávání na trhu práce a zvýšených cenových očekávání především ve službách, která bude nadále důvodem k jestřábí opatrnosti.

Prognostický panel České bankovní asociace očekává, že česká ekonomika letos vzroste o 2 %. V roce 2027 by měla zrychlit na 2,3 %. Očekávání jsou tak v souladu s květnovou prognózou, mění se ale struktura: výhled spotřeby domácností, investic i exportu je příznivější a opírá se o silnější mzdy, úvěrovou aktivitu a odolnější zahraniční poptávku.

Česká ekonomika letos vzroste o 2 % a v příštím roce zrychlí na 2,3 %. Odhaduje to v novém výhledu Prognostický panel České bankovní asociace. Celkový růst se proti květnové prognóze prakticky nemění, mění se však jeho struktura: výhled spotřeby domácností, investic i exportu je příznivější a opírá se o silnější mzdy, úvěrovou aktivitu a odolnější zahraniční poptávku.

Průměrná hypoteční sazba stoupla na 4,9 %. Červencová hypoteční čísla ukazují čtyři hlavní tendence. Zaprvé, počty i objemy nových hypoték se stabilizovaly na nižších, ale stále silných úrovních. Zadruhé, růst realizovaných hypotečních sazeb zůstává ve srovnání s tržními sazbami pozvolný. Zatřetí, sazby u refinancovaných hypoték se již neodchylovaly směrem dolů tak výrazně jako v květnu a červnu. A začtvrté, pravděpodobně nižší zastoupení investičních hypoték přispělo k dalšímu poklesu průměrné výše nové hypotéky.

Česká národní banka zveřejnila za poslední dva měsíce dva zátěžové testy, které na první pohled přinesly rozdílné výsledky. V makrozátěžovém testu z červnové Zprávy o finanční stabilitě klesá kapitálový poměr sektoru na 15,8 %, zatímco v srpnovém dohledovém testu na 18,4 %. Nejde však přímo o rozpor, ale o důsledek odlišného účelu a metodiky. Oba testy potvrzují, že české banky by zvládly i mimořádně hlubokou recesi. Níže rozebírám klíčové čtyři rozdíly těchto testů.

Červnový silnější růst průmyslu táhla hlavně energetika, zatímco výroba aut se stabilizovala. Vývoz překvapil pozitivně, včetně klíčových segmentů (ICT, elektronika a stroje), zatímco dražší surovinové dovozy zhoršily obchodní bilanci. Ve stavebnictví zůstává aktivita slabá, ale přibylo dokončených bytů v Praze a zahájených v ČR navzdory stále slabým povolením. Silný růst průmyslových mezd ovšem nedává ČNB mnoho prostoru k úlevě.

Bankovní rada ponechala úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. Predikovaný nárůst úrokové sazby ke 4 % nebyl pro bankovní radu asi dostatečný, možná kvůli slabšímu růstu ekonomiky, silné koruně a nižší meziměsíční dynamice jádrové inflace. K tomu se přidává komunikační problém kvůli v podstatě slabému růstu celkových spotřebitelských cen. Proinflační rizika přetrvávají, a to i v kontextu očekávaného silnějšího, ale méně inflačního růstu ekonomiky.

Červencové zrychlení růstu spotřebitelských cen na 1,7 % bylo sice pravděpodobně doprovozeno návratem poptávkové jádrové inflace na 2,9 %. To ovšem signalizuje další mírné zpomalování jejího měsíčního momenta. Červnový maloobchod navíc mírně poklesl. Tato kombinace poskytuje pro centrální bank prostor pro ponechání úrokových sazeb na současné úrovni 3,75 %. Ovšem dynamika jádrové inflace zůstává nad inflačním cílem centrální banky, což ji ponechá ostražitou a otevřenou dalšímu zvýšení úrokové sazby ke 4 %. Zvláště pokud srpnové spotřebitelské ceny navážou na jejich silnější červencovou dynamiku.

ČNB v srpnu pravděpodobně ponechá dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %. Vyčkávací krok ECB z července ale není pro českou měnovou politiku úplným návodem: domácí jádrová inflace, trh práce a úvěrová aktivita působí více proinflačně. České úvěry ovšem netáhnou pouze hypotéky, ale je patrné i oživení investičních úvěrů, které mohou ulevit z inflačních tlaků na nabídkové straně. Pokud se spotřebitelské ceny služeb v červenci a srpnu znovu rozběhnou, může bankovní rada 17. září zvýšit sazbu na 4 %. Trhy zaceňují podzimní zvýšení úrokové sazby ČNB i ECB.