Česká ekonomika letos vzroste o 2 % a v příštím roce zrychlí na 2,3 %. Odhaduje to v novém výhledu Prognostický panel České bankovní asociace. Celkový růst se proti květnové prognóze prakticky nemění, mění se však jeho struktura: výhled spotřeby domácností, investic i exportu je příznivější a opírá se o silnější mzdy, úvěrovou aktivitu a odolnější zahraniční poptávku.

Průměrná hypoteční sazba stoupla na 4,9 %. Červencová hypoteční čísla ukazují čtyři hlavní tendence. Zaprvé, počty i objemy nových hypoték se stabilizovaly na nižších, ale stále silných úrovních. Zadruhé, růst realizovaných hypotečních sazeb zůstává ve srovnání s tržními sazbami pozvolný. Zatřetí, sazby u refinancovaných hypoték se již neodchylovaly směrem dolů tak výrazně jako v květnu a červnu. A začtvrté, pravděpodobně nižší zastoupení investičních hypoték přispělo k dalšímu poklesu průměrné výše nové hypotéky.

Česká národní banka zveřejnila za poslední dva měsíce dva zátěžové testy, které na první pohled přinesly rozdílné výsledky. V makrozátěžovém testu z červnové Zprávy o finanční stabilitě klesá kapitálový poměr sektoru na 15,8 %, zatímco v srpnovém dohledovém testu na 18,4 %. Nejde však přímo o rozpor, ale o důsledek odlišného účelu a metodiky. Oba testy potvrzují, že české banky by zvládly i mimořádně hlubokou recesi. Níže rozebírám klíčové čtyři rozdíly těchto testů.

Červnový silnější růst průmyslu táhla hlavně energetika, zatímco výroba aut se stabilizovala. Vývoz překvapil pozitivně, včetně klíčových segmentů (ICT, elektronika a stroje), zatímco dražší surovinové dovozy zhoršily obchodní bilanci. Ve stavebnictví zůstává aktivita slabá, ale přibylo dokončených bytů v Praze a zahájených v ČR navzdory stále slabým povolením. Silný růst průmyslových mezd ovšem nedává ČNB mnoho prostoru k úlevě.

Bankovní rada ponechala úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. Predikovaný nárůst úrokové sazby ke 4 % nebyl pro bankovní radu asi dostatečný, možná kvůli slabšímu růstu ekonomiky, silné koruně a nižší meziměsíční dynamice jádrové inflace. K tomu se přidává komunikační problém kvůli v podstatě slabému růstu celkových spotřebitelských cen. Proinflační rizika přetrvávají, a to i v kontextu očekávaného silnějšího, ale méně inflačního růstu ekonomiky.

Červencové zrychlení růstu spotřebitelských cen na 1,7 % bylo sice pravděpodobně doprovozeno návratem poptávkové jádrové inflace na 2,9 %. To ovšem signalizuje další mírné zpomalování jejího měsíčního momenta. Červnový maloobchod navíc mírně poklesl. Tato kombinace poskytuje pro centrální bank prostor pro ponechání úrokových sazeb na současné úrovni 3,75 %. Ovšem dynamika jádrové inflace zůstává nad inflačním cílem centrální banky, což ji ponechá ostražitou a otevřenou dalšímu zvýšení úrokové sazby ke 4 %. Zvláště pokud srpnové spotřebitelské ceny navážou na jejich silnější červencovou dynamiku.

Svižné tempo úvěrové aktivity pokračuje, platební morálka je velmi dobrá

ČNB v srpnu pravděpodobně ponechá dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %. Vyčkávací krok ECB z července ale není pro českou měnovou politiku úplným návodem: domácí jádrová inflace, trh práce a úvěrová aktivita působí více proinflačně. České úvěry ovšem netáhnou pouze hypotéky, ale je patrné i oživení investičních úvěrů, které mohou ulevit z inflačních tlaků na nabídkové straně. Pokud se spotřebitelské ceny služeb v červenci a srpnu znovu rozběhnou, může bankovní rada 17. září zvýšit sazbu na 4 %. Trhy zaceňují podzimní zvýšení úrokové sazby ČNB i ECB.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila mezičtvrtletní růst na 0,4 % z předchozích 0,2 %. Výsledek odpovídal tempu celé eurozóny, ale opět zaostal za prognózou ČNB, což může ubrat z jejího jestřábího nastavení. Růst HDP v druhém čtvrtletí podpořily spotřeba domácností a zahraniční obchod, zatímco investiční aktivita ekonomiku brzdila. Prognóza ČBA pro druhé pololetí očekává jen mírné další zrychlení.

Červencová důvěra v českou ekonomiku se sice zlepšila nepatrně, ale druhý měsíc v řadě a potvrzuje její odolnost navzdory zvýšené geopolitické nejistotě. Pozitivní signály přicházejí zejména z průmyslu, kde se zlepšuje hodnocení poptávky i využití kapacit, a také z očekávání zaměstnanosti. Klesající cenová očekávání zároveň mírní obavy ČNB z přetrvávajících inflačních tlaků, návrat vyšších cen ropy však centrální bance zatím nedává důvod ustoupit od spíše jestřábí komunikace.

Šetření ČNB ohledně úvěrových podmínek bank za druhé čtvrtletí nepřekvapilo, nejvýraznější změna se týkala úvěrů na bydlení. Přísnější kritéria centrální banky pro investiční hypotéky zpřísnila nejen úvěrové požadavky bank. V souladu s historickou zkušeností podpořila, pravděpodobně přechodně, poptávku. Dopad na úvěrové podmínky částečně kompenzovaly nižší marže bank a přívětivější podmínky splatnosti. Silnější poptávka tak v prostředí stále silné konkurence napomohla zmírnit dopad skoku tržních úrokových sazeb na hypoteční úrokovou sazbu, která tak vzrostla mírněji. Ovšem očekávání slabší poptávky po úvěrech na bydlení ve třetím čtvrtletí tento příběh mění. Šetření u spotřebních a podnikových úvěrů také asi ponechá u ČNB spíše jestřábí pohled.

Průměrná realizovaná sazba u nových hypoték vzrostla na 4,79 %, zatímco průměrná výše hypotéky se vrátila pod 4,7 milionu korun. Banky a stavební spořitelny poskytly nové hypotéky bez refinancování za 36,5 miliardy korun. Po měsících mimořádně silné hypoteční aktivity přišel v červnu zřetelný návrat k silnému normálu z loňského druhého pololetí. Za první polovinu roku objem nových hypoték dosáhl 216 miliard korun, tedy o 66 miliard více než loni. Hlavní brzdou zůstávají vyšší tržní úrokové sazby a drahé nemovitosti.

Květen 2026: Zájem českých domácností a firem o úvěry pokračuje, portfolio nadále zdravé

Míra úspor českých domácností zůstala v prvním letošním čtvrtletí na 20 %, tedy vysoko i v mezinárodním srovnání. Disponibilní důchod domácností zpomalil na 0,7 % mezikvartálně, zatímco ceny nemovitostí dál přidaly zhruba 2 %. Revize HDP ukázala slabší spotřebu domácností, ale i méně negativní příběh o produktivitě díky silnější přidané hodnotě v průmyslu. Ale jednotkové mzdové náklady si navzdory mírnějšímu růstu v minulosti udržují silný rostoucí trend, což společně s vysokým růstem jádrové inflace nepřinese holubičí obrat v ČNB. Ovšem interpretace nových dat ČSÚ, tedy zvláště za první kvartál, je z mého pohledu podstatně ovlivněna narovnáním čtvrtletních čísel na nová roční čísla za rok 2025 a další kvartál tak přinese asi i nový příběh ekonomiky za první čtvrtletí.

Důvěra v ekonomiku se v červnu mírně zvýšila. Lepší nálada domácností a průmyslu převážila nad slabším maloobchodem, který by se však mohl v dalších měsících zlepšit. Služby naopak signalizují vyšší rizika pro nezaměstnanost i jádrovou inflaci, tedy inflaci očištěnou o kolísavé ceny energií a potravin. Pro ČNB přináší červnový sentiment signál ostražitosti kvůli lepší poptávce domácností a návratu vyšších cenových očekávání ve službách.

Bankovní rada zvedla úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Hlavním důvodem nepřekvapivě byl stále vysoký růst poptávkové, tzv. jádrové inflace, který odráží silnější růst mezd. Ovšem rozhodnutí také reflektuje silnější úvěrovou dynamiku a růst cen nemovitostí. Dnešní rozhodnutí považuji za snahu centrální banky udržet růst spotřebitelské inflace na inflačním cíli v delším horizontu, což není s jádrovou inflací okolo 3 % možné. Dnešní rozhodnutí snižuje rizikovou prémii, respektive nejistotu ohledně kredibility dosažení inflačního cíle a nezávislosti centrální banky. Níže diskutuji další možné kroky a dopady na ekonomiku a bankovní sektor. Pokud se udrží ceny energií níže, pak to sníží pravděpodobnost dosáhnutí 4% úrokové sazby ČNB . Ovšem jádrová inflace musí zchladit své momentum, aby se tam ČNB nedostala.