První prázdninový měsíc bývá často dobou, kdy velké průmyslové podniky vyhlašují celozávodní dovolené, lidé se masově stěhují k moři a na venkov, a to vše se každoročně odzrcadlí i ve statistikách. Například červencová data potvrzují růst zůstatku spotřebitelských úvěrů o 3,451 miliardy Kč v meziměsíčním srovnání, avšak meziročně byl nárůst o vysokých 26,7 miliardy Kč (+ 8,4 %).
Rostly i úvěry na bydlení, poskytnuté obyvatelstvu, jejich zůstatky meziměsíčně stouply o 8 miliard korun, v meziročním srovnání o 66,7 miliardy Kč, což představuje nárůst o 4 %.
Kromě stavových veličin (zůstatky) a poměrových ukazatelů z nich odvozených se vyplatí studovat i ty tokové, tedy nové obchody.
Čerpání nových spotřebitelských úvěrů v červenci dosáhlo solidních 11,4 miliardy Kč při mírně zvyšující se průměrné sazbě 9,3 %, hypoték 23,75 miliardy Kč při průměrné sazbě 5,07 %.
Vyšší sazby u spotřebitelského financování jsou vysvětlitelné tím, že jde typicky o půjčky, jež nejsou zajištěny, na rozdíl od hypoték, které mají zajištění v podobě zástavy pořizované nemovitosti, a ještě v příslušném poměru LTV (aktuálně Českou národní bankou doporučená horní hranice 80 %, v případě žadatelů do 36 % zvýšená v případě pořizování vlastního bydlení na 90 %).
Oživení je patrné i v podnikové sféře, kde se v případě úvěrů celkem jejich objem meziročně navýšil přes 91 miliard Kč (+ 6,9 %).
Skladba z hlediska měny byla v červenci téměř vyrovnaná, když nových korunových úvěrů bylo poskytnuto firmám za 23,6 miliardy Kč, zatímco eurových v přepočtu za 22,9 miliardy Kč, při postupně se sbližujících úrokových sazbách s tím, že korunové sazby u nových obchodů klesají na červencových 6,4 % a eurové sazby u nových úvěrů stoupají na 5,0 %.
Někdejší masivní úrokový diferenciál, způsobený značným náskokem ČNB při zvedání základních sazeb oproti ECB, a z nich odvozených tržních sazeb a přirážek na PRIBOR, respektive EURIBOR, patří minulosti. Zajímavý je také vývoj časové struktury úvěrů, kde meziměsíčně stouply krátkodobé úvěry do jednoho roku o 9,2 miliardy Kč (+ 3,2 %), typicky používané na pokrytí potřeb pracovního kapitálu, zatímco mírně opadl zájem o střednědobé půjčky. Povzbudivý je však obnovený zájem o úvěry se splatností nad 5 let, jež meziměsíčně stouply o 14 miliard Kč (+1,9 %), meziročně o 52,3 miliardy Kč (+7,3 %), což je velice slušné číslo. Dlouhodobé úvěry totiž typicky slouží jako financování podnikových investic do fixních aktiv, a solidní dynamika je příslibem ekonomického růstu taženého vyšší investiční aktivitou do budoucna.
Na to, jak jsou podnikatelské nálady pochmurné, je poněkud paradoxní vývoj nevýkonných firemních úvěrů, tedy těch, s jejichž splácením mají podniky potíže trvající více jak 90 dní.
To, že se jejich podíl drží na velmi nízké úrovni, se ví již delší dobu, nicméně v červenci prolomil s 2,44 % absolutní historické minimum. Nejen to, zatím nepříliš známým faktem je, že jejich absolutní objem 30,4 miliardy Kč znamená meziměsíčně pokles o téměř 2 %, meziročně klesly o 10 % (!). Navzdory všem problémům v řadě oborů tak zůstává portfolio firemních úvěrů v českých bankách zdravé, a vypadá velmi dobře i v mezinárodním srovnání. Část nevýkonných úvěrů banky prodávají „mimo sektor“, nicméně nejde o běžnou záležitost, ale spíše o předehru k zásadnější restrukturalizaci v rámci insolvenčního řízení, často v rámci reorganizace a vstupu nového vlastníka. V každém případě je však pokles jejich objemu v bankovním sektoru pozoruhodný, a zaslouží si podrobnější rozbor, jemuž se budeme věnovat.