Bankovní statistika za duben: Podíl nevýkonných úvěrů firem se drží na historickém minimu 0,57 %
Komentář České bankovní asociace k vývoji vkladů, úvěrů a nevýkonných úvěrů za duben 2023 dle statistik ČNB
Česká bankovní asociace publikuje řadu ekonomických indikátorů ČBA Monitor, včetně hlavních parametrů vývoje úvěrů a vkladů v tuzemském bankovním systému. Takže na adrese https://www.cbamonitor.cz/kategorie/uvery-a-vklady najdete každoměsíčně aktualizované vybrané údaje z bankovní statistiky publikované Českou národní bankou. I tento měsíc se proto soustředím na věci, které doporučuji pozornosti čtenářů.
V situaci, kdy guvernér centrální banky Aleš Michl opakovaně zdůrazňuje svoji příchylnost k silné koruně, a její kurz označuje jako pomocníka při snižování inflace, má velký význam sledovat, jak se nefinanční podniky snaží vyzrát na vysoké korunové úrokové sazby tím, že si půjčí v eurech. Pokud totiž každý, kdo si to z hlediska řízení rizik jen trochu může dovolit, šáhne po eurové půjčce, oslabuje tím snažení ČNB, což jí trochu zneklidňuje. Na druhou stranu je nejslavnější éra eurových půjček nejspíš za námi: jednak se úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými půjčkami snižuje s tím, jak ECB zvedá sazby, jednak další zpevňování koruny není na obzoru. A případné oslabení koruny, byť třeba jen o korunu, by dovedlo celou sázku na to, jak uspořím na úrocích, pěkně prodražit…
Druhým zajímavým aspektem téhož problému je, zda pevná koruna požírá marže exportérům zboží a služeb natolik, že se dostávají do potíží se splácením půjček. Růst podílu úvěrů v selhání vyhlížím již od války na Ukrajině, a doprovodných cenových šoků, ale jak firmy, tak domácnosti zatím vše ustály nad očekávání dobře.
Dynamika úvěrů také závisí tom, jak se vyvíjejí inflační očekávání firem i obyvatelstva. Kdo počítá s pokračováním inflace hodně vysoko nad 2% inflačním cílem centrální banky, toho současné úrokové sazby nemusejí odrazovat. Oživení poptávky po úvěrech obvykle vnímáme jako pozitivní důkaz oživení, jenže každá věc má i odvrácenou stránku. Takže toto jsou tři různé úhly, z nichž se na bankovní statistiku podíváme tentokrát.
Nevýkonné úvěry
Z bankovní statistiky pravidelně zveřejňované Českou národní bankou (ČNB), s klíčovými daty téměř vzápětí dostupnými ve vizualizaci v ČBA Monitoru, vyplývá, že ke konci dubna bylo u nefinančních podniků evidováno pouze 3,2 %, po březnových 3,25 % a únorových 3,29 % úvěrů, které byly v selhání.
Pokud jde o sektor domácností, snížil se meziročně podíl nevýkonných spotřebních úvěrů obyvatelstvu na ze 4,29 % na 3,93 %, meziměsíčně jde o nepatrné navýšení o 3 setiny procenta.
Největší sledovanost má samozřejmě vývoj u hypoték zajištěných nemovitostí, které vždy byly obsluhovány vzorně, a platí to i pro duben, kdy podíl hypoték po lhůtě splatnosti více jako 90 dní činil 0,57 %, což je rekordně hladina, na níž se drží již od konce léta loňského roku; i z mezinárodního hlediska jde o velmi dobré číslo.
Europůjčky
Loni se projevil s plnou silou důsledek toho, jak se odpoutaly měnově politické sazby ČNB a Evropské centrální banky, na ně navázané tržní sazby a rozdíl v ceně úvěrů v eurech a korunách. Letošek byl ve znamení opaku, při stabilních sazbách na koruně a rostoucích u eura se diferenciál zužuje. Pořád však není zanedbatelný.
Úvěry v cizích měnách, tedy v podstatě výhradně v euru, stouply meziročně v přepočtu o 133,4 miliardy korun, meziměsíčně o necelých devět miliard korun na 600,153. To představuje meziměsíční nárůst o víc jako jeden a půl procenta, ale roční porovnání je to bezmála 29 %.
Naopak firemní úvěry v korunách meziročně klesly o zhruba desetinu, tedy bezmála 72 miliard korun na 678,3 miliardy, ale meziměsíčně stouply o 12,3 miliardy, což představuje růst o čiperných 1,85 %.
Svoji roli na tom mohl sehrát i faktor „Sberbank“ které loni v dubnu byla odebrána licence, takže jí poskytnuté půjčky „vypadly“ z evidenci, ale letos se po jejich odkoupení opět do bankovní statistiky vrátily.
Vklady
Část z nich otáčejí firmy do korun na vkladových účtech – vklady firem v korunách i cizí měně vzrostly meziročně o 10,4 % na 1,475 bilionu korun, a meziměsíčně stouply o 9,3 miliardy, zatímco u obyvatel to bylo tentokrát výrazných 34,5 miliardy. Nadále platí, že vklady obyvatel objemem ty firemní stále s velkou rezervou převyšují, koncem dubna překročily hranici tří a čtvrt bilionu korun oproti firemnímu jeden a půl bilionu korun. V obou případech úložky výrazně přesahují objemy vypůjčených prostředků, což je u firem, který se objevil poprvé v létě 2020, a od té doby se firemní „kladné saldo“ zvyšuje.
