Nevýkonné úvěry u firem klesly na nové historické minimum
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce České bankovní asociace
Nevýkonné úvěry u podniků znovu na historickém minimu
Bankovní statistika za září, právě vydaná Českou národní bankou, přináší další snížení podílu nevýkonných firemních úvěrů na 2,71 %, což je nové minimum, dosažené za celé sledované období, tedy od ledna 2002. Zároveň se jedná o další snížení oproti předchozímu měsíci, přičemž již srpen prolomil historický rekord, když podíl nevýkonných firemních úvěrů, definovaných jako 90 a více dnů po splatnosti, klesnul na 2,85 %. Vzhledem k tomu, že česká ekonomika se technicky nachází v recesi, a zaznamenala hospodářský pokles již třetí čtvrtletí za sebou, jde o ekonomicky velmi zajímavý úkaz. Například za světové finanční krize začal podíl špatných úvěrů záhy „po Lehmanech“ (pádu americké investiční banky Lehman Brothers 15. září 2008) rychle stoupat, ať již se jednalo o firemní úvěry, tak půjčky poskytnuté obyvatelstvu. Za rok od září 2008 stoupl podíl nevýkonných půjček v bankovním systému z 3,84 na 6,99 %, u nefinančních podniků z 2,98 na 4,80 %, přičemž jejich objem stoupl na téměř dvojnásobek. V případě tehdy ještě velmi výběrově poskytovaných hypoték se podíl těch splácených s problémy zvýšil z 1,48 na 2,25 % a nevýkonné půjčky živnostníkům stouply ze 7,89 na 10,8 %. Podíl nevýkonných úvěrů se zvyšoval i pak, ale za všechny sektory dohromady však nepřekročil ani 6,3 % (pro srovnání letos v září 2023 klesl na pouhých 1,76 %, což je rovněž historické minimum), u firemních půjček 9,05 %, přičemž hodnoty kulminovaly v září 2010.
Nevýkonné hypotéky obyvatelstvu jsou dnes na 0,62 % oproti srpnovým 0,61 %, zatímco z celkového objemu půjček živnostníkům jich je nevýkonných 5,10 % oproti srpnovým 4,88 %. Ve všech hlavních segmentech tak vidíme navzdory probíhající recesi nepoměrně nižší podíl úvěrů v selhání než v minulosti, jsou nižší dokonce i ve srovnání s časy, kdy ekonomika zažívala vrcholící konjunkturu. Zásadní příčiny spočívají v dosud překvapivě dobré ziskovosti nefinančních podniků, velmi nízké nezaměstnanosti a oproti předchozím recesím velmi podstatném nárůstu vládních transferů podnikům i obyvatelstvu v posledních 4 letech.
V nadcházejícím roce se může na schopnosti splácet své závazky vůči bankám projevit efekt snižování dotací pro firemní sféru i obyvatelstvo u energií, přenesení poplatků za obnovitelné zdroje a regulované složky cen elektřiny na spotřebitele. Na druhé straně by měly začít růst reálné mzdy a ekonomika jako celek by také měla zaznamenat oživení právě díky obnovení spotřebitelské poptávky.
Kdysi tak lákavé „europůjčky“ už netáhnou
Objemy nových korunových úvěrů se dostaly na 17,5 miliardy oproti 16,2 miliardy Kč v srpnu, při průměrné sazbě 8,5 %, kolem níž trh osciluje už od začátku roku. Poptávka se dlouho přelévala do nových euro půjček, to je však také historie, od června letošního roku výrazně opadla na 15 miliard korunového ekvivalentu, oproti září loňského roku tak není jejich objem ani poloviční. Zato sazby stouply na 5,7 %, a úrokový diferenciál se scvrknul na 2,8 procentního bodu, což představuje další zúžení oproti srpnovým tří a půl procentním bodům. Při absenci závazku ze strany ČNB na podporu pevné koruny a vyhlídkám na pokles základních korunových sazeb je tak vlna „levných euro půjček“ víceméně passé.
Opět připomínáme, že meziroční srovnání stavových veličin (stavy úvěrů k datu, tedy nikoli nové obchody za měsíc) zkresluje „faktor Sberbank“, která loni přišla o licenci, takže z bankovní statistiky vypadly všechny úvěry, nepojištěné vklady a část pojištěných vkladů, které si bývalí klienti Sberbank zpočátku ponechali doma. Za duben a dále už portfolio úvěrů Sberbank v nominální hodnotě 47,1 miliardy Kč znovu v bankovní statistice figuruje za cenu pořízení 41 miliard Kč, neboť je převzala jednou smlouvou jiná banka. V meziročním srovnání toto zkreslení bude patrné zvlášť u úvěrů až do dubna příštího roku.
Vklady
Pohled na graf naznačuje, že vklady firem v korunách i cizí měně se svojí meziroční dynamikou za třetí čtvrtletí propadly až na 1,2 % v září, z červnových 13,7 % na červencových 9 % a 5 % v srpnu. Naopak domácnosti svoje vklady navyšují rostoucím meziročním tempem: z 5,8 % v červenci a 6,6 % v srpnu na zářijových plus 6,9 %. Meziměsíčně stoupl objem peněz, které mají domácnosti na „termíňácích“, nabízejících lepší úročení, o téměř osm miliard korun na více jak 910 mld. Kč, zatímco před dvěma roky to bylo necelých 500 miliard korun. Co je to ovšem proti objemu úspor, které mají domácnosti na netermínových vkladech, kde zůstatek narostl oproti srpnu o bezmála 12 miliard na 2,622 bilionu korun a nějaké drobné. Potvrzením příslovečného konzervatismu českých domácností je fakt, že ačkoli netermínované vklady vykazují již mnoho let negativní reálné zhodnocení, jejich objem se oproti historicky rekordním dvou a tři čtvrtě bilionům korun ze září 2021 snížil nominálně o pouhých pět procent. Svoje peníze holt držíme pěkně po ruce, inflace ne inflace.
