Centrální banka příští týden patrně sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
ČNB bude příští čtvrtek rozhodovat o měnové politice, k dispozici bude zároveň mít novou makroekonomickou prognózu. Na základě dosavadních mediálních signálů členů bankovní rady předpokládáme, že dojde ke snížení úrokových sazeb o tradiční čtvrtku a bankovní rada dosavadní tempo snižování sazeb zpomalí. Ačkoli někteří členové budou patrně dále podporovat výraznější snížení sazeb o půl procentního bodu, a to na základě poslední nižší inflace a obecně méně pozitivních signálů ohledně růstu ekonomiky, většina bankovní rady pravděpodobně zvolí pokles sazeb mírnější. Argumentem bude slabší kurz koruny, nadále vyšší inflace cen služeb a také zejména vliv volatilních položky, které stály za nižší inflací v červnu. Zároveň v kontextu zrychlení inflace koncem roku, nejistým efektem lednového přecenění a poměrně pomalého odeznívání inflace ve službách bude většina členů bankovní rady preferovat již tzv. „jemné ladění“ měnové politiky na základě příchozích dat. V současnosti trh čeká na konci roku hlavní sazbu ve výši 3,75 %, což odpovídá poklesu sazeb o čtvrt procentního bodu na každém nadcházejícím měnovém jednání.
Poslední mediální vyjádření členů bankovní rady před nadcházejícím měnovým jednání naznačuje spíše preferenci poklesu snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. J. Procházka již po zveřejnění nižší než očekávané červnové inflace uvedl, že další snížení sazeb o půl procentního bodu vidí jako málo pravděpodobné a debata se začátkem srpna bude vést mezi stabilitou či snížením o čtvrt procentního bodu. T. Holub se pak vyjádřil v tom smyslu, že by bylo vhodné nyní přejít na snižování o standardních 25 bb. Tradičně více holubičí pohled přinesl vg. J. Frait, který se bude rozhodovat mezi poklesem o 25 a či 50 bodů. J. Kubíček byl méně určitý, pouze zmínil, že prostor pro další pokles sazeb existuje. V kontextu zmíněných mediálních komentářů se však zpomalení poklesu o čtvrt procentního bodu jeví pravděpodobnější.
Trh po zveřejnění červnové inflace, která poklesla nad očekávání a dosáhla 2% cíle ČNB (graf 1), začal spekulovat o pokračujícím poklesu sazeb o 50 bodů, nicméně rychlejší pokles inflace byl tažen zejména tradičně rozkolísanými položkami, tj. potravinami, alko & nealko nápoji, cenami pohonný hmot a překvapivě také cenami zahraničních dovolených. Ty tradičně v červnu meziměsíčně již rostou (graf 2), zatímco letos stagnovaly a meziroční dynamika se tak propadla z květnových 8 % na -3 % yoy v červnu (graf 3). Ačkoli má tato samotná položka ve spotřebitelském koši váhu 1,5 %, změna příspěvku k meziroční inflaci byla poměrně významná, a to téměř -0,2 pb. Vzhledem k tomu, že jádrová inflace dle definice ČNB představuje zhruba 50 % koše, pokles cen zahraničních dovolených vysvětluje téměř celý pokles jádrové inflace z 2,5 na 2,2 %. Přitom příčinou tohoto atypického vývoje cen zahraničních dovolených je dle ČSÚ větší preference nákupů letních zájezdů na „first minute“ začátkem letošního roku, tj. i změnou chování domácností.
Je tak patrné, že citelný pokles červnové inflace i jádrové inflace byl do velké míry specifický a bankovní rada tak od něj může částečně odhlédnout, to i přes to, že efekt zahraničních dovolených může přetrvávat a působit protiinflačně i v dalších letních měsících a vyprchá až v září. Odhlédnutí od tohoto vlivu by však bylo v souladu s opakovaným apelem některých členů bankovní rady, že je potřeba aktuální více rozkolísaná data brát s menší důležitostí.
Nová prognóza dle našeho názoru přinese oproti té předešlé jen malé změny, inflace se nepatrně sníží, stejně tak růst ekonomiky, kurz koruny bude – vzhledem k současnému vývoji – posilovat pomaleji. Změny však budou spíše kosmetické. Terminální sazba v prognóze zůstává na 3 %, jak v rozhovoru zmínil i J. Kubíček, tj. tam bude směřovat hlavní úroková sazba v příštím roce.
V tržních sazbách FRA je nyní zaceněno snížení sazeb na srpnovém jednání mezi čtvrt a půl procentním bodem (graf 4) a sazba na konci roku kolem 3,75 %. V případě poklesu sazeb o předpokládanou čtvrtku by tak koruna mohla mírně posílit, naopak v případě výraznějšího poklesu lze očekávat prolomení hranice 25,5 Kč za euro.
