Červnový meziroční růst cen zpomalil na 9,7 % z květnových 11,1 %, což je hodnota v souladu s odhadem analytiků dle Reuters ve výši 9,8 % a mírně pod starším odhadem ČNB z jarní prognózy ve výši 10,1 %. Meziroční inflace se tak dostala poprvé od ledna minulého roku pod 10% hranici. Meziměsíčně ceny rostly o 0,3 % obdobně jako v květnu.
Hlavní příčina meziměsíčního růstu cen o 0,3 % byl růst cen dovolených z titulu začátku letní sezony (8,7 %), opětovný růst položky imputovaného nájemného a také růst cen alkoholických nápojů a cen v restauracích (viz Tab. 1, horní část), naopak k poklesu přispěly mírně potraviny, ačkoli samotné ceny zeleniny meziměsíčně vzrostly poměrně silně (5 %) a nad rámec běžné sezónnosti odpovídající červnu (graf 1).
Vzhledem k vysoké srovnávací základně pak meziroční růst cen poklesl z 11,1 na 9,7 %. K poklesu přispívala většina cenových okruhů, i přes to, že některé z nich nadále meziměsíčně rostly (viz tabulka 2). Nejvýrazněji tak efekt srovnávací základny působil u potravin, kde meziroční růst poklesl ze 14,5 na 11,6 %, což z meziroční inflace oproti květnu „ukouslo“ půl procentního bodu. Dalším faktorem byla (i přes meziměsíční růst) položka imputovaného nájemného. Zde rovněž působí silně efekt srovnávací základny a poměrně vysoká váhá této položky ve spotřebním koši, bez ní by celková inflace činila 10,8 %. K poklesu meziroční inflace přispěly také cen energií, (viz Tabulka 2, dolní část), zejména cena zemního plynu, která se snížila z květnových 48 % na 40 % yoy v červnu (graf 2) a také nižší ceny pohonných hmot, které i přes meziměsíční nárůst z meziročního pohledu klesají o 25 % (graf 3) a meziroční inflaci tak snižují o téměř celý procentní bod.
Červnový pokles meziroční inflace byl stejně jako v předešlých měsících tažen převážně vlivem vysoké srovnávací základny z loňského roku. Inflaci tak táhly dolů zejména ceny potravin, bydlení a pohonných hmot. Nadále předpokládáme, že inflace v letošním roce se bude pohybovat kolem hranice 11 %, což je v souladu s předpokladem poslední prognózy ČNB i ČBA. Zatímco pokles meziroční inflace v první polovině roku byl relativně rychlý, v druhé půlce roku se pokles zpomalí a meziroční inflace pravděpodobně neklesne pod 7% hranici a v závěru roku pak mírně zrychlí.
Dnešní inflační číslo z pohledu centrální banky vyznívá mírně smíšeně a své argumenty v něm najdou jak více jestřábí, tak holubičí hlasy. Další zvýšení úrokových sazeb však nyní i vzhledem k dalším údajům z ekonomiky nepovažujeme za pravděpodobné, rizika inflačního vývoje v příštím roce a případný tlak na kurz korunu však odsouvá první možné snížení sazeb až na závěr letošního roku, patrně listopad, případně až na začátek roku příštího.