Česká ekonomika v posledním čtvrtletí vzrostla
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
Tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku dle zpřesněného odhadu zveřejněného dnes ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 %, z meziročního pohledu poklesla o 0,2 % (graf 1). Zpřesněný odhad tak dopadl jako ten předběžný zveřejněný na konci ledna. Vývoj HDP v závěru loňského roku byl nakonec v souladu s dřívějším konsensem analytiků, dopadl však nad očekávání poslední prognózy ČNB předpokládající mezičtvrtletní stagnaci ekonomiky. Za celý loňský rok poklesla tuzemská ekonomika o 0,4 %, zatímco v roce 2022 vzrostla o 2,4 %. Pro letošní rok se odhady prozatím revidují směrem dolů a očekává se vesměs relativně utlumený růst kolem 1 %.
Mezičtvrtletní růst ekonomiky byl tažen zejména čistými exporty, a to nejen růstem vývozu o 2,2 % qoq, ale také poklesem dovozu o 2,4 %. Také spotřeba domácností vzrostla o 0,5 % zatímco v předešlých čtvrtletích dva roky v kuse klesala s výjimkou 2. čtvrtletí minulého roku. Investiční aktivita v závěru loňského roku zrychlila, fixní investice vzrostly o 1 %, a to zejména vlivem infrastrukturálních investic a také investic do obydlí. Celkově však investice přispěly k růstu negativně z titulu poklesu zásob. Zde se tak projevuje již delší dobu rozkolísanost zásob, jejich propad z titulu dokončení výroby je však často patrný v růstu exportu. Vládní spotřeba naopak poklesla. V meziročním vyjádření byla spotřeba domácností stále v mírném záporu a 8,3 % pod úrovní konce roku 2019 (viz graf 2).
Ve srovnání s očekáváním ČNB rostla spotřeba domácností nepatrně rychleji, naopak vládní spotřeba poklesla, zatímco ČNB čekala stagnaci. Odhad fixních investic byl vesměs v souladu, hlavní překvapení pak plynulo z čistého exportu, který byl citelně nad očekávání ČNB, což však bylo částečně kompenzováno výraznějším propadem zásob (viz tabulka).
Z pohledu nabídkové strany táhl růst v posledním čtvrtletí dle očekávání zejména zpracovatelský průmysl z titulu akcelerující výroby v automobilkách. Dařilo se i službám v oblasti nemovitostí, ale celkově byl vývoj ve službách utlumený, když jejich mezičtvrtletní růst činil souhrnně 0,4 % oproti 3% dynamice zpracovatelského průmyslu.
Vývoj tuzemské ekonomiky v závěru roku byl nakonec mírně příznivější, jelikož některé dřívější odhady naznačovaly jen její stagnaci poté, co v předešlém čtvrtletí poklesla o 0,8 % (po revizi, dříve -0,6). Nicméně struktura růstu ukazuje, že růst byl tažen do velké míry automobilovým sektorem, který navýšil produkci i vývoz. Tuzemské ekonomice se však stále nedaří nastartovat rychlejší tempo růstu a v tomto ohledu zaostává za ostatními zeměmi EU (graf 3). Zejména propad spotřeby domácností oproti konci roku 2019 je hlavní problém zaostávání vývoje HDP. To jde na vrbu silnému propadu reálných příjmů domácností, mohou zde však hrát roli i další efekty, například nákupy domácností v zahraničí či přechod do šedé ekonomiky.
Za celý loňský rok skončila tuzemská ekonomika v mírném propadu o 0,4 % (viz tabulka). Přitom bez silného vlivu automobilového sektoru, který táhl celý průmysl, by byl pokles ekonomiky přes 1 %. Automobilový sektor je však již na hraně svých kapacit a v letošním roce tak těžko poskytne obdobně výrazný prorůstový impulz jako loni. Zároveň se přehodnocují směrem dolů výhledy pro německou ekonomiku, která by letos měla dle posledních odhadů jen stagnovat. Zahraniční poptávka tak bude v první polovině roku patrně utlumená. Také důvěra domácností se přes mírné zlepšování v posledních měsících nachází stále na nízkých úrovních a rychlost oživování spotřeby domácností je tak s otazníkem, jelikož růst životních nákladů posledních dvou let bude rozpočty domácností stále tížit. V kombinaci s konsolidačním balíčkem se tak dá očekávat, že růst tuzemské ekonomiky zůstane v letošním roce poměrně slabý a z dnešního pohledu by byl úspěch, pokud by překonal 1% hranici.
