ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA
ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta ilustrační foto
ČNB snížila své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, což snížilo její dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 % po prosincové pauze na 4 %. Komunikace zůstala opět více jestřábí ve srovnání se samotnou predikcí ČNB, která stále počítá s poklesem úrokových sazeb pod 3 % v roce 2026. Rozdíl v komunikaci pravděpodobně odráží obavu bankovní rady, že predikovaný stále solidní růst ekonomiky, udrží inflační tlaky v ekonomice. Zároveň by bankovní rada ČNB ráda viděla rychlejší návrat růstu spotřebitelských cen k inflačnímu cíli ČNB než v závěru příštího roku. Respektive guvernér Aleš Michl zmínil, že návrat k inflačnímu cíli vyžaduje vyšší úrokové sazby než predikce. Rovněž riziko oživení úvěrové aktivity bylo zmíněno jako střednědobé proinflační riziko v rámci spíše mírně proinflačního mixu rizik vůči její predikci. Navzdory či s ohledem na komunikaci ČNB nás pravděpodobně čeká další snižování její úrokové sazby, a to ke 3,25 % ve druhé polovině letošního roku. 

Prognóza ČNB ponechává výhled na úrokovou sazbu pod 3 %, tedy pod zaceněním trhu, jakož i pod komunikovanou úrovní od bankovní rady ČNB 
Dnešní snížení dvoutýdenní úrokové sazby ČNB na 3,75 % bylo jednomyslné a odráží zhoršení zahraniční poptávky a doposud nerealizovaná rizika persistentně vysokého růstu cen služeb. Nová predikce ČNB počítá s výhledem 3M PRIBORu okolo 3 % na přelomu letošního a příštího roku a pod 2,9 % v polovině roku 2026. To je pod očekáváním trhu (FRA 12x15 a 15x18 okolo 3,3 %), ale blíže konsensu analytiků (3,25 % od Q3-2025 dle Reuters). 

Guvernér Michl během své prezentace několikrát zopakoval, že očekává mírnější pokles úrokových sazeb a měnová politika tak bude trochu více restriktivní, než naznačuje základní scénář predikce. Komunikace je tak pravděpodobně ovlivněna dvěma prozatím nepublikovanými scénáři, kde první scénář počítá s pokračujícím silnějším růstem cen potravin a služeb a druhý se zhoršenou zahraniční poptávkou ovšem doprovázenou pokračujícími inflačními tlaky, zvláště ve službách. 

Ekonomický výhled ČNB: odolný růst HDP a pozvolný návrat ke středu inflačního cíle koncem roku 2026 
ČNB mě příliš nepřekvapila snížením odhadu růstu ekonomiky ke 2 % meziročně v letošním roce. Ovšem HDP bylo s 0,5% mezičtvrtletním růstem ve Q4-2024 silnější, než ČNB čekala (0,2 %). To představuje riziko mírně silnějšího růstu HDP o 2,2 % meziročně v letošním roce (tedy blíže k predikci MF ČR s 2,3 %) a 2,4 % v roce příštím, jak očekává základní scénář.  

Lednový růst spotřebitelských cen o 2,8 % meziročně byl o 0,3 p. b. vyšší než nová predikce ČNB, ale pravděpodobně díky nejádrovému segmentu, jelikož guvernér poznamenal, že ceny služeb se vyvíjely v lednu dále příznivěji. To pravděpodobně mohlo snížit riziko realizace alternativních scénářů s vyššími cenami služeb. 

ČNB si ponechává možný protiinflační „polštář“ na EURCZK, i když méně než v minulé predikci
ČNB předpokládá v podstatě stále stabilní kurz EURCZK v nadcházejícím čtvrtletí a mírně slabší korunu vůči euru od druhé poloviny roku s úrovní okolo 25,4 v roce 2026. Ačkoliv ČNB snížila předpoklad 3M EURIBOR na 2,2 % v roce 2026 (z původních 2,5 %), tak zůstává přibližně 25bp nad zaceněním eurového trhu (FRA 12x15 1,90 %) a 20bp nad výhledem konsensu pro depozitní sazbu ECB na 2 % od Q2 letošního roku. Pokud se tedy naplní očekávání analytiků a trhu ohledně eurových sazeb, tak případně silnější koruna může dovolit ČNB snížit úrokové sazby o něco více či dříve navrátit inflaci k cíli ČNB.