Důvěra v ekonomiku v lednu poklesla
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
Ekonomická důvěra začátkem roku poklesla, vývoj byl však poměrně různorodý, zatímco u domácností se po slabém prosinci zvýšila a dostala se mírně nad průměrnou úroveň loňského roku, u podnikatelů se naopak zhoršila, a to zejména poklesem v průmyslu. V maloobchodě vesměs stagnovala, ve službách se snížila jen mírně, citelněji se pak zvedla ve stavebnictví (graf 1).
Domácnosti:
Důvěra domácností se vesměs celý loňský rok pohybovala na obdobných pesimistických úrovních a ani začátkem letošního roku se tato situace příliš nemění (graf 2). V lednu se situace sice zlepšila oproti prosincovému vývoji, ten byl však překvapivě špatný. Celkově se důvěra v lednu dostala jen nepatrně nad průměrnou úroveň roku 2023 a například ve vnímání finanční situace domácností v příštím roce je indikátor pod průměrem roku 2023. Důvěra domácností tak setrvává na nízkých hodnotách, což nepřináší příliš optimismu ohledně brzkého zotavování tuzemské spotřeby domácností.
Podniky:
V případě podniků se důvěra po příznivějším prosinci opět propadla, za tím stál opět „obvyklý podezřelý“, a to vývoj v průmyslu, a zejména jeho podkategorie „očekávaná výroba v příštích 3 měsících“. Tato položka je velmi volatilní, lednový propad je však nejvyšší za posledního půl roku a je tažen zejména automobilovým sektorem, kde se opět zhoršily vyhlídky na budoucí výrobu. Naopak silnější růst zaznamenalo stavebnictví, to má však v celkovém indexu oproti průmyslu malou váhu a celkový směr podnikatelské důvěry nezměnilo. Maloobchod a služby zaznamenaly změnu jen mírnou a důvěra se pohybuje zhruba na úrovni loňského roku (graf 3).
Kapacity:
Nedostatečná poptávka jako bariéra růstu se za poslední tři měsíce mírně zvýšila v průmyslu, kde ji vnímá zhruba 39 % respondentů (v říjnu 36 %, v říjnu 2022 pak pouze 23 %), graf 4. Ve stavebnictví a službách se snížila. Naopak se zvyšuje jako bariéra růstu opět nedostatek materiálů. Co se týče zaměstnanců, tak se pnutí snížilo v průmyslu i službách, ve stavebnictví mírně vzrostlo (graf 5).
Očekávání vývoje cen:
Očekáváný růst cen v příštích měsících se v prosincových číslech zvýšil zejména v průmyslu. V lednu se tato očekávání nepatrně snížila a pohybují se již velmi blízko průměrných hodnot předpandemických let. Zvýšené zůstává ve stavebnictví (30 %), citelně ale oproti prosinci pokleslo očekávání ve službách i maloobchodu. Z tohoto pohledu se tak zdá, že inflační tlaky citelně odezněly. Šetření se však ptá na vývoj cen v příštích 3 měsících, nelze tak vyloučit, že zvýšené hodnoty z konce minulého roku se odrazí ještě v lednovém přecenění, poté však už firmy – prozatím – další růst cen neindikují (graf 6).
Nejistotu lednového přecenění pak podtrhly i prosincové indikátory Evropské komise, která zveřejňuje očekávání výrobců ohledně vývoje cen i pro dílčí odvětví, například výrobci spotřebitelského zboží, a to buď pro krátkodobé či dlouhodobé využití. Mezi výrobci krátkodobého spotřebního zboží byl prosincový meziměsíční nárůst očekávání růstu cen v ČR nejvyšší ze všech zemí EU a dostal se výrazně nad průměrnou úroveň EU (viz graf 7).
Dnešní čísla tak potvrdila, že se tuzemská ekonomika z kraje roku nadále pohybuje na hraně recese a firmy čelí slabé poptávce, a to zejména v průmyslu. Do velké míry se snížilo očekávání růstu cen, což je další signál pro ČNB, že může měnovou politiku letos citelněji uvolňovat – pro samotnou lednovou inflaci však indikátory přináší stále zvýšená rizika, což může na únorovém jednání ČNB vést stále pouze k opatrnému poklesu sazeb o mírnou čtvrtku. V tomto ohledu bude nutné počkat na rozhovory s představiteli ČNB, jak případné nejistoty vnímají.
