Důvěra v ekonomiku v září plošně vzrostla
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
Ekonomická důvěra v září vzrostla, a to jak u domácností, tak i u podnikatelů, kde byl růst plošný napříč všemi sledovanými segmenty ekonomiky (graf 1). Celková důvěra po dvou měsících poklesu tak opět vzrostla a pohybuje se mírně pod svou úrovní z poloviny roku. Nejvýznamnější vliv na růst důvěry měly služby, které táhl zejména finanční sektor. U domácností ustal pokles důvěry pozorovaný v předešlých čtyřech měsících, zářijový nárůst byl však jen mírný a důvěra domácností tak zůstává pod průměrem letošního roku. Dnešní čísla tak oproti předešlým měsícům vyznívají více optimisticky, důvěra byla z meziročního pohledu v září vyšší ve všech sledovaných segmentech ekonomiky, příznivější je zejména očekávání firem ohledně vývoje v příštích měsících, obrat u spotřebitelů byl však jen kosmetický, a jde tak spíše o stagnaci, která nenaznačuje již déle očekávaný výraznější obrat ve spotřebě domácností.
Domácnosti:
Důvěra domácností po rychlém zlepšování začátkem roku začala od května klesat a zářijové číslo tak ukončilo čtyři měsíce jejího poklesu. Nárůst v září byl však pouze kosmetický a šlo tak vesměs o stagnaci důvěry na úrovních, které patří mezi nejnižší v letošním roce. U spotřebitelů se nezměnily méně příznivé vyhlídky na vývoj ekonomiky ani vlastní finanční situaci, nepatrně se jen snížil podíl domácností domnívajících se, že současná doba není vhodná pro větší nákupy. Důvěra domácností se sice nachází v současnosti výše oproti loňskému roku, stále je však pod svým dlouhodobým průměrem a na úrovni z druhé poloviny roku 2013, kdy se tuzemská ekonomika postupně dostávala z recese (graf 2).
Podniky:
V případě podniků důvěra v září plošně vzrostla a dostala se zhruba na úroveň z poloviny roku. Za celý letošní rok je na úrovni roku minulého. Hlavní tahoun zářijového růstu důvěry byly služby, kde se citelně zvýšila očekávaná poptávka v příštích třech měsících. Zde však jde patrně částečně o korekci ze srpna, kdy očekávání výrazně pokleslo. Celkově je složka očekávání příznivější, stejně tak hodnocení poptávky v minulých měsících, do velké míry jde však o pozitivní vliv finančních služeb.
V průmyslu se důvěra v září také zvýšila, opět však díky tradičně rozkolísanému subindikátoru „očekávaného vývoje výroby v příštích třech měsících“, který v posledních měsících důvěru v průmyslu táhne nahoru či dolů. Pozitivní je, že tento indikátor nebyl tažen pouze automobilovým segmentem, ten však výrazně ovlivnil hodnocení poptávky v minulých třech měsících. Celkově je však očekávání ohledně poptávky v průmyslu v září a srpnu optimističtější.
Také v maloobchodu byla vyšší důvěra tažena zejména příznivějším očekáváním v příštích měsících. To platí také pro stavebnictví, kde se sice zhoršilo hodnocení stavební činnosti v minulosti, ale samotná očekávání jsou příznivější.
Zářijové indikátory důvěry tak sice pozitivně překvapily a oproti předešlým měsícům přináší nepatrně více optimismu, do velké míry však byla příznivější čísla tažena zejména očekáváním, která se v minulosti mnohokrát nenaplnila, zejména v případě očekávané výroby v průmyslu.
