Tuzemská ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku dle zpřesněného odhadu zveřejněného dnes ČSÚ vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 % v souladu s předběžným odhadem, meziroční růst zrychlil z 0,4 na 0,6 % (graf 1). Původní analytický konsensus dle Reuters čekal mezičtvrtletní růst o 0,4 % a meziroční o 0,5 %. K růstu ekonomiky ve 2. čtvrtletí přispěly nejvíce vývoj fixních investic a spotřeba vlády, v opačném směru působil pokles zásob. Spotřeba domácností vzrostla relativně mírně a z mezičtvrtletního pohledu jen o 0,2 %, čímž vesměs zaostala za očekáváním. Růst investic zrychlil zejména do bydlení. Za celý letošní rok tuzemská ekonomika bude růst jen mírně, a to kolem 1 %, příští rok konsensus očekává zrychlení k 2,5 %. Rizika pramení z pomalejšího zotavování spotřeby domácností, jak potvrdila i dnešní čísla, a také slabého vývoje zahraniční poptávky, což se projevuje ve slabém vývozu a poklesu zpracovatelského průmyslu.
Mezičtvrtletní růst ekonomiky byl tažen zejména zrychlením fixních investic (1,9 % qoq, nejrychlejší qoq růst od 1q22), ale také spotřebou vlády (+1,5 % qoq, nejrychlejší růst od 3q21, meziročně +4,3 %). V případě investic zrychlil růst zejména u bydlení, a to o 4,3 % qoq, zde však jde patrně částečně o korekci citelného poklesu v předešlém čtvrtletí (-2,5 % qoq), a z meziročního pohledu tak setrvává růst investic do obydlí stále utlumený kolem 1 %. Citelně naopak zpomalily investice do dopravních prostředků, které v předešlých čtvrtletích rostly svižně kolem 3 % qoq.
Samotná spotřeba domácností mezičtvrtletně vzrostla jen mírně o 0,1 %, což představuje určité zklamání. Například poslední prognóza ministerstva financí čekala mezičtvrtletní růst o 0,5 %, stejně tak poslední prognóza ČNB čekala silnější mezičtvrtletní dynamiku (viz Tab. 1). Růst spotřeby domácností byl relativně vyrovnaný, pokles zaznamenala pouze spotřeba krátkodobého zboží, která však v předešlém čtvrtletí překvapivě silně rostla (graf 2). Obecně však spotřeba domácností zpomalila na 0,2 % qoq po dvou předešlých čtvrtletích, kdy rostla o 0,6-0,8 % qoq, a zpomalila rovněž meziroční dynamika, a to z 1,7 na 1 % yoy (graf 3), přitom průměrný růst spotřeby domácností v letech 2015 až 2019 činil 3,5 %. Rovněž v mezinárodním srovnání patří stále tuzemská spotřeba mezi ty, která ve srovnání s koncem roku 2019 propadla nejvýrazněji (graf 4). Proti růstu pak jak v mezičtvrtletním, tak meziročním pohledu působil pokles zásob, což je v posledním období výrazně rozkolísaná položka.
Pro meziroční vývoj jednotlivých položek viz graf 3 a Tab. 1. Z pohledu zdrojů pak zrychlil meziroční propad u zpracovatelského průmyslu (z -1,9 na -3 %), naopak zrychlil růst služeb z 0,6 na 1,5 %.
Tuzemská ekonomika tak již třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhled do budoucna začal v posledních měsících slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí a také pomalejšího zotavování tuzemské spotřeby domácností. Ačkoli velká revize údajů za HDP z konce června ukázala, že tuzemská ekonomika již předcovidové úrovně posledního čtvrtletí 2019 dosáhla dříve, v mezinárodním srovnání se stále řadí mezi tři ekonomiky spolu s Německem a Finskem, které zatím od své úrovně na konci roku 2019 příliš nevzrostly.
Za celý letošní rok bude tuzemská ekonomika růst jen mírně, a to kolem 1 %, příští rok konsensus očekává zrychlení k 2,5 %. Rizika však pramení z pomalejšího zotavování spotřeby domácností, jak potvrdila i dnešní čísla, a také slabého vývoje zahraniční poptávky, což se projevuje ve slabém vývozu a poklesu zpracovatelského průmyslu. Pro ČNB vyznívají dnešní čísla spíše v holubičím tónu z důvodu slabé spotřeby domácností a také zpomalení růstu objemu mezd a platů.