Inflace v červenci mírně vzrostla
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
Červencová meziroční inflace vzrostla z 2 na 2,2 %, a skončila tak mírně nad odhadem trhu i centrální banky očekávající stagnaci na 2 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,7 % (očekávání +0,5), což je hodnota nad dlouhodobým červencovým vývojem. Hlavní příčina šla obdobně jako předchozí měsíc – jen s opačným působením – na vrub rozkolísaným cenám potravin a cenám dovolených. Ty stály v červnu za výraznějším poklesem inflace, nicméně jejich působení se v červenci otočilo (graf 1).
Z meziměsíčního pohledu rostly nejvýrazněji v červenci ceny dovolených, a to o 25 %. Výrazný růst cen dovolených je v průběhu léta obvyklý, v září pak ceny jdou zase výrazněji dolů. V letošním červnu ceny rostly méně, za čímž byl vliv výraznějšího vlivu nákupu dovolených na „first-minute“. Nicméně v červenci tento efekt již tak výrazný není a ceny meziměsíčně rostly výrazně nad dlouhodobý průměr (graf 2). Podobně v tomto ohledu působily proinflačně i ceny odívání a obuvi, které sice klesly, ale obvykle býval červencový pokles výraznější. Ceny potravin naopak meziměsíčně vzrostly o 0,3 %, zatímco v červenci obvykle klesají. Zejména tyto tři uvedené faktory tak stály za mírně vyšší červencovou inflací. Přitom nejsilnější působení z pohledu změny příspěvku k meziroční inflaci měly ceny potravin (viz tabulka 1, první řádek), kde se zmírnil meziroční pokles z -4,8 na -3,8 %.
Nadále platí, že proinflačně působí zejména ceny služeb, ty meziměsíčně vzrostly o 1,6 %, což je stále hodnota nad dlouhodobým průměrem červencových hodnot let 2010-2020 (graf 3), nicméně v červenci samotném byl meziměsíční vývoj nad dlouhodobým průměrem i u cen zboží, což jde zejména na vrub cenám potravin. Stále platí, že ceny služeb rostou meziročně nadále o silných 4,9 %, což je stejná dynamika jako předešlý měsíc, ceny zboží pak rostly o 0,6 % yoy.
Naopak očekávané zlevňování cen energií vzhledem k avizovaným změnám ceníků významných dodavatelů se prozatím do inflace v červnu ani v červenci příliš nepropsalo a ceny energií se snížily jen mírně, ceny elektřiny z meziročního pohledu zpomalily růst z 10,6 na 8,9 %, ceny zemního plynu naopak zmírnily svůj meziroční pokles ze 7,9 % na 6,7 %. Celkově tak negativní příspěvek k meziročnímu poklesu inflace byl v této kategorii poměrně utlumený (graf 4).
Dnešní vývoj inflace tak opět potvrdil, že jednoměsíční výkyvy inflace oběma směry je nutné brát s větší rezervou, zejména pokud jsou taženy rozkolísanými položkami. Meziroční inflace bez cen potravin by činila 3,4 %, což ukazuje, že za citelným poklesem inflace v letošním roce stojí právě i vývoj cen potravin, kde se promítá i snížení daní.
Samotná srpnová inflace by měla opět poklesnout z titulu vlivu srovnávací základny, ta však od října začne působit opačně a meziroční inflace tak bude v posledním čtvrtletí letošního roku opět zrychlovat a bude nejvyšší v letošním roce. Za celý letošní rok čeká poslední prognóza průměrnou inflaci ve výši 2,3 %.
Tabulka 1: meziroční vývoj inflace dle položek nejvíce zvyšující/snižující YoY inflaci oproti květnu
