Dubnová meziroční inflace vzrostla z 2 % na 2,9 % a výrazně tak skončila nad odhadem trhu (+2,4 yoy/ +0,3 mom dle Reuters) i odhadem ČNB ve výši 2,5 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,7 %, což je půl procentního bodu nad dlouhodobým dubnovým průměrem. Hlavní příčina zrychlení inflace šla na vrub cenám potravin a nealkoholickým nápojům, které meziměsíčně vzrostly o 1,7 % a jejich proti-inflační působení z předchozích měsíců se tak citelně snížilo i vlivem nižší srovnávací základny z loňska (graf 1).
Meziměsíční růst inflace o 0,7 % byl z 90 % v dubnu tažen 5 položkami (viz Tab. 1): růstem cen potravin, alkoholických nápojů, pohonných hmot, tabáku a nealko nápojů. Z toho nejvýraznější příspěvek byl u samotných potravin, které po 5 měsících poklesu v dubnu meziměsíčně silně vzrostly. Vyplnil se tak dříve avizovaný rizikový scénář, že prodejci po Velikonocích ceny zvýší, přitom právě ceny potravin hrály od začátku roku důležitou roli v poklesu inflace.
Z meziročního pohledu tak pokles cen potravin zmírnil z 6,6 na 3,6 %, tj. tento faktor meziroční inflaci oproti březnu zvýšil o půl procentního bodu. Svou roli zde sehrála i nižší srovnávací základna z loňského roku. Na růst meziroční inflace pak působily již výše zmíněné položky, zejména pak růst alkoholických nápojů.
Pokud se podíváme na dlouhodobý průměr dubnové inflace v letech 2010 až 2020 ve srovnání s vývojem v letošním roce, je patrné, že proinflačně působily zejména ceny alkoholických nápojů a potravin, které meziměsíčně v dubnu obvykle mírně klesají (graf 2). V opačném směru pak šly například ceny odívání nebo rekreací.
Ceny služeb meziměsíčně stagnovaly, zatímco dlouhodobý dubnový průměr je mírně kladný růst, naopak ceny zboží rostly díky výše uvedeným faktorům citelně silněji (1 % v dubnu vs. 0,2 % průměr). Z meziročního pohledu rostly ceny zboží o 1,4 % a ceny služeb o 5,3 % (5,4 v březnu).
Dubnové zrychlení inflace bylo nad očekávání z titulu růstu cen potravin, což bylo potenciální riziko od samého začátku roku. Ceny služeb, které zůstávají zvýšené, však v samotném dubnu jen stagnovaly a přináší v tomto ohledu mírně pozitivní zprávu. Nová makroekonomická prognóza ČBA předpokládá pro letošní i příští rok průměrnou inflaci ve výši 2,3 %, dnešní inflační čísla však posouvají celoroční odhad o několik desetin procenta výše, ačkoli ceny potravin bývají rozkolísané a jednoměsíční přecenění je potřeba brát s rezervou. Pro ČNB je dnešní číslo nepříjemné spíše z komunikačního pohledu, protože se inflace z 2% cíle dostala rázem na horní hranici tolerančního pásma. To bude utvrzovat bankovní radu v potřebě velmi opatrného uvolňování měnové politiky a přibližuje scénář, že ČNB bude od příštího měnového jednání snižovat sazby jen po tradičních čtvrtkách a na některých jednáních koncem roku mohou zůstat sazby bez změny.
Tabulka 1: hlavní pro/proti -inflační faktory pro meziměsíční inflaci
Tabulka 2: meziroční vývoj inflace dle položek nejvíce zvyšující/snižující YoY inflaci oproti březnu