Inflace v květnu mírně nad odhad trhu, 11,1 % po 12,7 % v dubnu
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA.
Květnový meziroční růst cen zpomalil na 11,1 % z dubnových 12,7 %, což je hodnota nepatrně nad odhadem analytiků dle Reuters (10,9 %), ale mírně pod starším odhadem ČNB z jarní prognózy (11,6 %). Meziměsíčně ceny po dubnovém poklesu opět vzrostly o 0,3 % (graf 1).
Hlavní příčina meziměsíčního růstu cen byl opětovný růst cen potravin, ty v dubnu nad očekávání poklesly o 1,6 % nad rámec běžné sezónnosti, ale v květnu opět vzrostly o 0,9 % (graf 2), zejména z titulu růstu cen ovoce a masa. Další příspěvky k meziměsíčnímu růstu pak měly ceny alkoholických nápojů, ceny stravovacích služeb a opětovně i mírný růst cen imputovaného nájemného, které doposud v letošním roce meziměsíčně vždy klesalo. Růst cen pokračoval i v kategorii bydlení (nájmy, teplo, teplá voda, elektřina). Hlavní faktory poklesu meziměsíčních cen pak byly ceny pohonných hmot (-3,9 %) či ceny dovolených (viz Tabulka 1, položky jsou seřazeny dle příspěvků beroucích v potaz nejen meziměsíční vývoj, ale i váhu položky ve spotřebním koši).
Vzhledem k vysoké srovnávací základně pak meziroční růst cen poklesl z 12,7 na 11,1 % a k propadu přispívala většina cenových okruhů, i přes to, že některé z nich nadále meziměsíčně rostly (viz Tabulka 2).
I přes meziměsíční růst cen potravin pak potraviny z důvodu srovnávací základny snížily oproti dubnu meziroční inflaci o 0,5 procentního bodu (poslední řádek Tab. 2), jelikož jejich meziroční dynamika zvolnila ze 17,5 na 14,5 %. Také imputované nájemné působilo protiinflačně, a to i přes mírný meziměsíční růst cen. Dalším významným faktorem snižujícím inflaci byly ceny pohonných hmot, které byly v květnu loňského roku po zahájení války na Ukrajině vysoké a díky této srovnávací základně a jejich nižší úrovni v letošním roce (nejnižší za poslední 2 roky) tak činí jejich meziroční pokles -22,5 % a meziroční inflaci tak snižují o 0,8 procentního bodu (v dubnu o -0,6).
I přes meziměsíční růst cen potravin pak potraviny z důvodu srovnávací základny snížily oproti dubnu meziroční inflaci o 0,5 procentního bodu (poslední řádek Tab. 2), jelikož jejich meziroční dynamika zvolnila ze 17,5 na 14,5 %. Také imputované nájemné působilo protiinflačně, a to i přes mírný meziměsíční růst cen. Dalším významným faktorem snižujícím inflaci byly ceny pohonných hmot, které byly v květnu loňského roku po zahájení války na Ukrajině vysoké a díky této srovnávací základně a jejich nižší úrovni v letošním roce (nejnižší za poslední 2 roky) tak činí jejich meziroční pokles -22,5 % a meziroční inflaci tak snižují o 0,8 procentního bodu (v dubnu o -0,6).
Květnový pokles meziroční inflace byl stejně jako v dubnu tažen převážně vlivem vysoké srovnávací základny z loňského roku. Inflaci tak táhly dolu zejména ceny potravin, bydlení a pohonných hmot, ačkoli řada těchto položek meziměsíčně dále zdražovala. Nadále tak předpokládáme, že inflace v letošním roce se bude pohybovat kolem hranice 11 %, což je v souladu s předpokladem poslední prognózy ČNB i ČBA. Nejvýraznějším rizikem je však v tuto chvíli inflace příštího roku. Ta sice z titulu srovnávací základny výrazně poklesne, hlavní nejistotou však je, že se nedostane dlouhodoběji k úrovni k 2-3 %, ale „zakoření“ v tuzemské ekonomice na vyšší úrovni. V současnosti však toto riziko nelze odhadnout a klíčová tak bude lednová inflace v příštím roce. Meziměsíční sezonně očištěný anualizovaný růst cen bez administrativních a reg. vlivů se v květnu pohybuje kolem 4 % (graf 3) a oproti předchozímu měsíci dále klesl.
Dnešní inflační číslo z pohledu centrální banky vyznívá mírně smíšeně a své argumenty v něm najdou jak více jestřábí, tak holubičí hlasy. Další zvýšení úrokových sazeb však nyní i vzhledem k dalším údajům z ekonomiky nepovažujeme za pravděpodobné, rizika inflačního vývoje v příštím roce a případný tlak na kurz koruny však odsouvá první možné snížení sazeb až na závěr letošního roku, patrně listopad, případně až na začátek roku příštího.