Inflace v lednu poklesla na 2,3 %
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
Lednová meziroční inflace dosáhla 2,3 % a skončila tak citelně pod konsensuálním odhadem trhu (2,9 % yoy dle Reuters), ale také odhadem ČNB (3 %). Jde o nejnižší hodnotu od března 2021. Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,5 % oproti očekávání analytiků ve výši 2 % (graf 1). Meziroční inflace se tak citelně snížila z prosincových 6,9 %, resp. 4,2 % po obhlédnutí nižší srovnávací základny z konce roku 2022 z titulu Úsporného tarifu.
V loňském roce činila meziměsíční inflace v lednu 6 %, nicméně polovina meziměsíčního růstu byla tažena ukončením Úsporného tarifu, bez jeho vlivu by činila 3,4 %. V roce 2022 činila pak 4,4 % a dlouhodobý průměr let 2010-2020 činí 0,9 %. Z tohoto pohledu je tak patrné, že letošní lednové přecenění bylo již výrazně slabší než v předešlých dvou letech, ačkoli zůstává z pohledu dlouhodobějšího průměru mírně vyšší. Nejvýraznější rozdíl letošního lednového přecenění oproti dlouhodobému průměru byl patrný u kategorie odívání a obuv, kde ceny v lednu obvykle klesaly více, a také u cen alkoholických nápojů a tabáku, kde se však letos projevilo navýšení spotřební daně, rychleji také rostly ceny bydlení, zdraví či stravování (graf 2).
Hlavní proinflační faktor z pohledu lednového meziměsíčního vývoje byly ceny energií, které meziměsíčně vzrostly o 7,5 %, ceny elektřiny o 12 %, ceny zemního plynu o 3,6 %, ceny tepla o 3,2 %. Celkově tak nejvýrazněji v lednu rostly ceny související s bydlením, ty přispěly k meziměsíční inflaci z poloviny. Dalším citelnějším proinflačním faktorem byly ceny alkoholických nápojů a tabáku (+9 % mom), kde se projevil růst spotřební daně (viz tab 1, horní část). Protiinflačně pak působily ceny imputovaného nájemného, ale také ceny potravin či odívání (viz tabulka 1 dolní část)
Z meziročního pohledu působila protiinflačně v lednu řada položek, a to díky vysoké srovnávací základně z loňského roku. Zejména ceny energií, které „ukously“ z meziroční inflace oproti prosinci 3 procentní body. Protiinflačně pak působily opět ceny potravin, které v lednu prohloubily svůj meziroční pokles z 1 na téměř 5 %.
Ceny služeb rostly meziměsíčně v lednu o 1,3 % (před rokem o 1,9 %, v roce 2022 o 2,2 %), zatímco dlouhodobý průměr let 2010-2020 činí 1 %, ceny zboží pak o 1,7 % (v loňském lednu to bylo 8,7 % a v r. 22 o 5,9), průměr let 2010-2020 činí 0,8 %.
Za celý rok 2023 dosáhla průměrná inflace 10,7 %, letos by měla dle současných odhadů poklesnout pod 3% hranici. Dnešní hodnoty sice posouvají odhady pro letošní rok technicky níže, rizikem však je, že dosavadní umírněný vývoj u cen potravin v posledních dvou měsících nebude pokračovat a protiinflační působení potravin se v následujících měsících zmírní. Dalším rizikem pak je, že část podniků nechtěla přenést všechny náklady skokově do lednových cen a budou je navyšovat postupně v průběhu následujících měsíců. I přesto by se však letošní průměrná inflace měla pohybovat již v tolerančním pásmu ČNB, ačkoli v závěru roku se může dostat opět mírně nad 3 %.
Navzdory slabšímu lednovému číslu se domníváme, že ČNB sice může mírně zrychlit tempo snižování saze, stále však bude opatrná zejména z důvodu oslabující koruny. Ta se dnes z důvodu nižší inflace podívala k hranici 25,5 Kč za euro. Tento faktor bude ochotu ČNB rychleji snižovat úrokové sazby brzdit. V tomto duchu se také krátce po zveřejnění nižší inflace vyjádřil i guvernér Michl, který zopakoval, že bankovní rada bude dále snižovat sazby opatrně.
Tabulka 1: meziměsíční vývoj inflace
Tabulka 2: meziroční vývoj inflace dle položek nejvíce zvyšující/snižující YoY inflaci oproti říjnu
