Jak měřit inflaci?
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
Jak měřit inflaci? Malé, leč nakonec relativně dlouhé, vzdělávací okénko vzhledem k častým diskuzím, jak lze nahlížet na vývoj cen. Pro ilustraci na cenách smyšlené komodity, kde byl záměrně vývoj cen v průběhu roků poměrně dynamický, viz obrázek a schéma níže, a na příkladech inflace v ČR.
Varianta 1) srovnáváme meziroční vývoj v daném měsíci. To je hodnota, která je zveřejňována statistickým úřadem každý měsíc jako „hlavní“ inflační číslo. Proč se díváme na meziroční srovnání? Protože celá řada položek ve spotřebním koši má svůj sezónní vývoj – v určitých měsících daného roku vždy klesá a v určitých vždy roste (například ceny ovoce a zeleniny, ceny dovolených, vzdělávání, atd). Tím, že se díváme na meziroční vývoj, danou sezónnost „odfiltrujeme“, protože porovnáváme dva stejné měsíce v roce, ve kterém je daná položka buď vždy vyšší nebo vždy nižší. Tato meziroční inflace v ČR byla v prosinci 2023 6,9 %. Z analytického pohledu je možné číslo očistit o vliv Úsporného tarifu, který administrativně snížil inflaci v závěru roku 2022, a tudíž ji pak navýšil v meziročním srovnání na konci 2023. Zda měl být Úsporný tarif zachycen v inflaci tímto způsobem, to nechme stranou. Oficiální meziroční inflace je v prosinci 6,9 %, snaha odfiltrovat vliv srovnávací základny je analytické cvičení, které má za cíl ukázat, jak by meziroční inflace bez administrativního vlivu vypadala na konci roku, a že by klesala i v posledním čtvrtletí roku 2023.
Varianta 2) tzv. varianta year-to-date, to znamená od začátku roku po dané datum. Na příkladu inflace v ČR: červencová meziroční inflace byla 8,8 %, ale růst cen od začátku roku, resp. konce roku 2022, byl 7,7 %. Stejně tak bychom se mohli podívat na růst cen od ledna do července, tj. obhlédnout skokový lednový nárůst cen, pak bychom došli ke zjištění, že ceny od konce ledna do července rostly „jen“ o 1,6 %, a že většina růstu cen v roce 2023 byla koncentrována do ledna 2023 (a zhruba z poloviny opět vlivem odeznění Úsporného tarifu).
Varianta 3) meziroční růst cen v prosinci 2023 je zároveň růst cen od začátku roku. Říká nám, jak rostly ceny v průběhu roku 2023, ale základ pro srovnání je jen cena na konci roku 2022.
Varianta 4) průměrný meziroční růst cen year-to-date. tj. srovnáme růst průměrných cen od začátku roku 2022 například do října, s průměrnými cenami od ledna do října roku 2023.
Varianta 5) průměrný meziroční růst cen v roce 2023 aneb průměrná roční míra inflace. Srovnáme průměrnou cenu roku 2022 a průměrnou cenu roku 2023. To je číslo 10,7 % v případě ČR v roce 2023. Tato míra inflace je samozřejmě opožděný ukazatel „aktuálních inflačních tlaků“, ty se ale sledují jinými pohledy a metrikami. Jde ale o průměrný růst cen, který bere v potaz průměrné ceny v daném roce ve srovnání s průměrnými cenami roku předešlého, ne, jen cenu na konci sledovaného období.
(Stejné je to i s jinými ekonomickými ukazateli, sledujeme meziroční vývoj průmyslové produkce v daném měsíci, ale na konci roku nás zajímá i celoroční vývoj. Sledujeme meziroční růst HDP v daném čtvrtletí, ale zajímá nás i celoroční růst HDP, který bere průměr celého roku).
Varianta 6) Meziměsíční vývoj cen. Podává nám nejrychlejší obrázek o tom, jak se cena vyvíjí. Je potřeba ale vzít v potaz, že celá řada položek ve spotřebním koši má silnou sezónnost. Tzn. mezi některými měsíci vždy silně rostou, mezi některými silně klesají. Pokud bychom toto číslo o danou sezónnost neočistili, závěry na základě jednoho pozorování by pak byly zkreslené. Proto ekonomové i centrální banka meziměsíční inflaci pro posouzení inflačních tlaků sezónně očišťují. A aby nespoléhali jen na jedno měsíční pozorování, často nahlíží na tříměsíční průměr těchto meziměsíčních inflací.
Meziměsíční inflaci lze pak anualizovat, tj. převést ji na meziroční číslo (tj. jak by vypadala meziroční inflace, pokud by ceny rostly celý rok stejně, jako v tomto měsíci). Pokud se ale anualizuje sezónně neočištěná inflace, bude taková anualizace velmi rozkolísaná a pro analytické účely ne příliš užitečná. ČSÚ udává meziměsíčně sezónně očištěnou inflaci, ale bez vlivu daní a administrativních cen. Taková inflace reprezentuje zhruba 80 % spotřebního koše. Od října 2023 se tato anualizovaná inflace nachází již pod 2% cílem. Na příkladu obrázku a vývoje cen „smyšlené“ komodity. Ceny daného zboží tradičně v dubnu rostou, část meziměsíčního růstu v dubnu 2023 je tak běžná sezónnost, a teprve zbytek je nový růst roku 2023.
Variant měření vývoje cen, tj. inflace, je celá řada, mohli bychom například pokračovat a nahlížet na růst cen po čtvrtletích, tj. dívali bychom se na průměrné tříměsíční průměry, a to jak z pohledu meziročního vývoje, tak mezičtvrtletního. Můžeme se také podívat na růst cen za delší období několika let, v ČR například vzrostly ceny od prosince 2019 do prosince 2023 o 35 %.
Není tak jen jedna správná cesta a všechny pohledy mají svá pro a proti a jsou využívány v různých situacích. Průměrná celoroční míra inflace je však chápana jako Varianta 5)
