Sazby ČNB dosáhly vrcholu, ohledně načasování prvního snížení sazeb se prognózy rozcházejí
Česká národní banka ponechala na svém srpnovém měnovém jednání úrokové sazby bez změny, což bylo ovšem široce očekáváno. Debaty o zvýšení sazeb již nejsou aktuální, otázkou tak nyní je, kdy ČNB začne úrokové sazby snižovat. Prognózy bank jsou v tomto ohledu rozděleny na dva tábory, jeden předpokládá začátek snižování sazeb na listopadovém jednání, druhý až začátkem příštího roku. Na konci příštího roku by se základní sazba dle konsensu měla nacházet mírně nad 4% hranicí s tím, že rozpětí odhadů je poměrně široké a pohybuje se od 3,5 po 5,25 %.
Kurz koruny byl začátkem srpna ovlivněn nečekaným rozhodnutím ČNB ukončit intervenční režim, který byl v platnosti od května minulého roku. Centrální banka však od října 2022 na trhu ve prospěch koruny neintervenovala. I tak byla ale platnost intervenčního režimu pro trh ujištěním, že centrální banka nenechá korunu skokově oslabit, což bylo pro korunu pozitivní. Po ukončení intervenčního režimu se koruna posunula mírně ke slabším hodnotám kolem 24,2 Kč za euro. Navzdory tomu konsensus prognóz očekává kurz koruny koncem roku nadále kolem 24 Kč za euro, v příštím roce pak nepatrně na slabší úrovni. Stabilita prognózy kurzu i přes kurzový dopad ukončení intervenčního režimu prozatím souvisí s tím, že trhu není známo, v jakých objemech začne centrální banka rozprodávat část výnosů ze svých devizových rezerv, což bude působit ve prospěch kurzu koruny. Rozptyl odhadů kurzu zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný, a to zejména pro rok příští, kdy se pohybuje pro konec roku od 23 po 24,5 Kč za euro.
Navzdory vysokým deficitům roste zadlužení vůči HDP jen mírně, a to díky vysoké inflaci
Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na 4 % HDP stejně jako v předchozí květnové prognóze. Pro příští rok pak ve výši 2,8 %. Pokles více než o jeden procentní bod je dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, cyklického oživení tuzemské ekonomiky a nového konsolidačního balíčku. Ačkoli se tak deficity budou v obou letech pohybovat ve stovkách mld. Kč, zadlužení státu vůči HDP se zvyšuje relativně mírně, za čímž stojí i vysoká inflace zvyšující nominální růst HDP. Tuzemská ekonomika ale čelí citelné fiskální nerovnováze a její zmírnění vyžaduje změny jak na příjmové, tak výdajové stránce rozpočtu.