Podíl nezaměstnaných osob (dle metodiky MPSV) v lednu vzrostl z 3,7 % na 4 %, což bylo nad odhadem analytiků ve výši 3,9 %. Tradičně nezaměstnanost v lednu oproti prosinci roste, letošní nárůst byl však mírně vyšší, než by odpovídalo běžné sezónnosti (graf 1). To pak vedlo k tomu, že podíl nezaměstnaných osob očištěný o sezónní vlivy taktéž mírně vzrostl z 3,62 na 3,65 % a dostal se na nejvyšší hodnotu od září minulého roku (graf 2).
Z pohledu sezonně očištěného počtu uchazečů o zaměstnání se meziměsíční nárůst oproti předešlým měsícům zvýšil na necelé procento, což je nejvyšší hodnota od října 2022. Vysvětlení tohoto „méně“ příznivého vývoje na lednovém trhu práce je však patrně takové, že z důvodu nadprůměrně teplého počasí se sezonní práce v posledním čtvrtletí minulého roku neukončovaly jako obvykle a skokově pak k němu došlo až koncem prosince a v lednu, kdy se teploty začaly propadat citelněji pod 0. Tomu odpovídá i skutečnost, že meziměsíční růst počtu uchazečů o zaměstnání koncem minulého roku byl nižší proti roku 2022.
Část slabého lednového čísla lze tak patrně vysvětlit efektem nerovnoměrného ukončování sezonních prací z titulu počasí, část však jde patrně na vrub mírného ochlazování trhu práce, což naznačují i předstihové ukazatele a poslední lednové šetření PMI v průmyslu, kde respondenti potvrdili propouštění nadbytečné pracovní síly. Navzdory tomu se však tuzemský trh práce stále drží ve slušné kondici a mírná recese v loňském roce se na něm projevila jen marginálně.
Za celý rok 2023 dosáhl podíl nezaměstnaných osob 3,6 %, což je jen nepatrný nárůst ve srovnání s rokem předchozím. Poslední prognóza ČNB očekává pro letošní rok nárůst na 4,1 %, prognóza ČBA pak na 3,8 %. V obou případech jde však stále o relativně mírný nárůst a hodnotu pod úrovní roku 2017, kdy tuzemský trh práce již vykazoval známky přehřívání.