Česká bankovní asociace publikuje řadu ekonomických indikátorů ČBA Monitor, včetně hlavních parametrů vývoje úvěrů a vkladů v tuzemském bankovním systému.
Nevýkonné úvěry
Když se člověk podívá na indikátory důvěry, které se u nás i v Německu, s nímž jsme provázáni ekonomickou pupeční šňůrou, nacházejí hodně nízko a dále klesají, má pocit, že se schyluje k něčemu velmi ošklivému. Když se podíváte na čtvrtletní sektorové účty, s nimiž tento týden přišel Český statistický úřad, tak zjišťujete, že chmurná očekávání přicházejí po období, kdy firmy jako celek vykázaly velmi pěknou míru zisku 48,6 % (počítáno jako hrubý provozní přebytek k hrubé přidané hodnotě), která je o 4,1procentního bodu vyšší než ve stejném období „posledního normálního roku 2019“. S tímhle je mimochodem konzistentní bankovní statistika za květen, právě vydaná Českou národní bankou, podle níž firemní úvěry navzdory chmurám zůstávají zdravé, ba co víc, podíl těch nevýkonných klesnul na 3,07 %. Naposledy bylo této hodnoty dosaženo v prosinci 2007, tedy před světovou finanční krizí, v časech vrcholící předminulé konjunktury.
Takže ziskovost velmi slušná, dluhy řádně splácené, ale investiční míra s 27,2 % lidově řečeno pod psa (horší byla za posledních 18 let jenom ve čtvrtém čtvrtletí lockdownového roku 2020, a jenom o dvě desetiny procenta). A k tomu ta blbá nálada. Takhle si tady žijeme.
Jak na pracovišti, tak i doma, i když tady vidíme nepatrné zhoršení kvality portfolia. U spotřebních úvěrů je podíl nevýkonných meziročně nižší, meziměsíčně narostl o 3 setiny procenta na 3,93 %.
Supersledované hypotéky zajištěné nemovitostí byly vždy obsluhovány vzorně, a v květnu se podíl hypoték po lhůtě splatnosti více jako 90 dní zvýšil na 0,58 % z dubnových 0,57 %. Věštit z 0,01% zhoršení obrat v trendu je samozřejmě nesmysl, na takhle rekordně nízké hladině se drží hypotéky již skoro půl roku; i z mezinárodního hlediska jde o velmi dobré číslo.
Europůjčky
Před více jak rokem začaly firmy reagovat na úrokové diferenciály mezi korunou a eurem, a půjčovaly si eurové úvěry s podstatně nižším úročením. S tím, jak ECB se zpožděním začala měnově politické sazby také zvyšovat, a ČNB zůstala na svém, se diferenciál zužuje, pořád však není zanedbatelný.
Úvěry v cizích měnách, tedy v podstatě výhradně v euru, stouply meziročně v přepočtu o 137 miliard korun, meziměsíčně o necelých devět miliard korun na 609 miliard korun. Meziměsíčně představuje nárůst jeden a půl procenta, ale meziročně víc jak 29 %.
Naopak firemní úvěry v korunách meziročně klesly bezmála o 9,5 %, tedy o 70,142 miliardy korun, meziměsíčně o zhruba čtyři miliardy korun.
Tady je zapotřebí připomenout, že meziroční srovnání dosti zkresluje faktor Sberbank, která loni přišla o licenci, takže z bankovní statistiky vypadly všechny úvěry, nepojištěné vklady a část pojištěných vkladů, které si bývalí klienti Sberbank zpočátku ponechali doma. V dubnu 2023 už portfolio úvěrů Sberbank v nominální hodnotě 47,1 miliardy znovu v bankovní statistice figuruje, za cenu pořízení 41 miliard, neboť jej převzala jednou smlouvou jiná banka. V meziročním srovnání toto zkreslení bude patrné zvlášť u úvěrů až do dubna příštího roku.
Vklady
Vklady firem v korunách i cizí měně vzrostly meziročně o 11,8 % na 1,517 bilionu korun, a meziměsíčně o nebývale vysokých 41,858 miliardy, zatímco u obyvatel to bylo 4,5 miliardy. Nadále platí, že vklady obyvatel objemem ty firemní s velkou rezervou překonávají, přes tři a čtvrt bilionu korun je víc jak dvojnásobek oproti firemním a ten rozdíl činí dva biliony korun, ekvivalent zhruba čtvrtiny ročního HDP. V obou případech úložky výrazně přesahují objemy vypůjčených prostředků, což je u firem fenomén, který se objevil poprvé v létě 2020, a od té doby se firemní „kladné saldo“ zvyšuje.