Podíl nevýkonných úvěrů u podniků klesnul (!), u domácností stagnuje
Ani začátek roku ve znamení Zajíce nepřinesl do bankovní statistiky jakékoli výrazné zhoršení schopnosti dlužníků splácet své závazky vůči bankám. Vzhledem k tomu, v jak turbulentním hospodářském turbulentním prostředí se české hospodářství pohybuje, by se dalo očekávat, že zejména u nefinančních podniků bude otisk situace negativní, a to v nikoli v řádu desetinek, ale celých procentních bodů.
Z bankovní statistiky pravidelně zveřejňované Českou národní bankou (ČNB) však vyplývá, že ke konci ledna bylo u nefinančních podniků evidováno pouze 3,28 % nevýkonných úvěrů, tedy meziměsíční pokles z 3,41 %, v korunovém vyjádření jde o pokles téměř o jednu miliardu korun na 41,1 miliardy Kč. Naopak celkový objem podnikových půjček meziměsíčně stoupl o 18,6 miliardy korun na 1 255 miliard. Z tohoto nárůstu ovšem 15,6 miliardy připadá na půjčky v eurech, jichž je v přepočtu již za více než 566 miliard korun. Rozdíl mezi úroky u korunových a eurových úvěrů tak způsobuje, že téměř polovina firemních úvěrů je dnes v cizí měně.
Naopak domácnosti včetně živnostníků se do eurových půjček nehrnou, vzhledem ke kurzovému riziku by ani nedávaly smysl, výjimku tvoří ti, kteří mají v zahraniční měně i příjmy.
Domácnosti opatrné v půjčkách, kdo může, nadále spoří
Ochablý hypoteční trh se pak promítá (vzhledem k tomu, že půjčky na bydlení u domácností naprosto dominují se 78 %), i do slabé dynamiky úvěrů obyvatelstvu obecně. Ty meziměsíčně stouply o necelé tři miliardy korun na 2 050,4 miliardy, přičemž v případě živnostníků už třetí měsíc mírně klesají a jsou nižší i v celoročním porovnání (o dvě procenta). Nadále je možno chválit kvalitu portfolia, hypotéky jsou po splatnosti víc jak 90 dnů jen v 0,58 % celkového objemu, i spotřebitelské bankovní půjčky jsou obsluhovány s podílem těch nevýkonných pod 4 %, a půjčky živnostníkům s 5,13 % podílu nevýkonných jsou o více než procentní bod níže, něž před rokem.
Jestli něco vzrostlo výrazně, pak firemní vklady, které zaznamenaly meziměsíční vzestup o vysokých 49 miliard, počítáno v korunách i cizí měně, zatímco u domácností (bez živnostníků) byl růst jen něco přes půl procenta, tedy o 16,5 miliardy korun. Celkový objem u domácností je ovšem podstatně mohutnější než u těch firemních, a to o jeden a tři čtvrtě bilionu korun.
Vývoj úvěrů a vkladů (v mil. Kč)
Zdroj: ČNB (ARAD), vklady a úvěry rezidentů dle sektorového hlediska (Kč + cizí měna)
Vývoj úvěrů a vkladů (v mil. Kč)
Zdroj: ČNB (ARAD), vklady a úvěry rezidentů dle sektorového hlediska (Kč + cizí měna)
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA:
I v lednu překvapila až nečekaně dobrá kvalita úvěrového portfolia v Česku působících bank, což s přihlédnutím k okolnostem opravdu před půl nebo tři čtvrtě rokem nikdo nepředpokládal. Buďme tomu rádi, stejně jako faktu, že podíly nevýkonných úvěrů jsou nízké jak v mezinárodním srovnání (podobné jako v Rakousku nebo Německu), tak i z historického hlediska.
Souhrnné statistiky neposkytují plastický pohled na finanční pozici jednotlivých domácností a firem, nicméně nadále platí, že jak firmy, tak domácnosti včetně živností mají v bankách uloženo více prostředků, než kolik jim dluží, a nadále velmi dobře splácejí.
Vývoj nevýkonných úvěrů
(Zdroj: ČNB (ARAD))
Miroslav Zámečník
Miroslav Zámečník je český ekonom a publicista. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a později se věnoval studiu na Georgetown University ve Washingtonu. V letech 1994 až 1998 byl zástupcem České republiky ve Světové bance. V letech 2000 až 2001 pracoval ve vedení Revitalizační agentury a Konsolidační banky. Jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolupracoval na protikrizových opatřeních. Mimo svou konzultantskou praxi v současnosti působí jako hlavní poradce České bankovní asociace. Ve svém volném času je nadšeným zoologem či působí jako lektor postgraduálních vzdělávacích programů.
