Maloobchodní tržby (bez automobilů) v září zklamaly, když jejich meziroční propad zrychlil ze srpnových -3,5 % (po revizi, dříve -2,8 %) na -4 %, zatímco tržní konsensus předpokládal slabší pokles o 3,2 %. Hodnoty jsou očištěny o efekt menšího počtu pracovních dní, bez očištění tržby poklesly meziročně o 5,1 % (graf 1). V nominálním vyjádření tržby meziročně stagnovaly.
Z meziměsíčního pohledu pokračoval druhý měsíc v řadě pokles reálných tržeb, a to o 0,4 % (po -0,8 % v srpnu), což je hodnota pod celoročním průměrem ve výši -0,2 %. Pokles nastal v září jak u potravin (-0,5 % mom), tak nepotravinářského zboží (-0,8 % mom), pouze u pohonných hmot byl zaznamenán růst o 1,5 %.
V meziročním srovnání pokračoval propad tržeb jak u potravin (-4,1 % po -3,5 % v srpnu) tak i nepotravinářského zboží (-5,9 % po -4,3 % v srpnu). U pohonných hmot i prodeje a opravy automobilů tržby meziročně rostou. V případě automobilů jde však vesměs o efekt nižší srovnávací základny, protože i zde jsou tržby v reálném vyjádření o 8 % pod průměrnou úrovní roku 2019.
Celkově se tržby v září v reálném vyjádření pohybovaly téměř 6 % pod průměrnou úrovní předpandemického roku 2019, u potravin pak dokonce o 11 %, u nepotravinářského zboží o 2,4 % (graf 2). V nominálním vyjádření však domácnosti platí o 20 % více.
Zářijové maloobchodní tržby zaostaly za očekáváním a potvrzují, že nastartování spotřeby domácností vázne i přes odeznívající inflační tlaky. Od začátku roku tržby reálně meziročně poklesly o 5,7 %, a ačkoli se v první polovině roku předpokládalo, že propad bude postupně odeznívat, slabší data posledních měsíců směřují k celoročnímu poklesu tržeb kolem 4 %. To je silnější propad než v loňském roce (-3,8 %, graf 3). Dnešní čísla tak potvrzují pokračující slabou poptávku tuzemských domácností a budou tak podporovat argumenty, aby ČNB začala snižovat úrokové sazby již na prosincovém jednání, ačkoli do té doby budou hrát důležitější roli data o inflaci či vývoji mezd.