Prosincová inflace: Pokles cen potravin a mírnější růst cen služeb
Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA
Meziroční růst spotřebitelských cen v prosinci zrychlil na 3 % z listopadových 2,8 %. Přesto šlo o pozitivní překvapení, protože očekávání trhu i České národní banky (ČNB) předpokládala zrychlení na 3,3 %. Mírnější meziroční číslo odráží meziměsíční pokles indexu spotřebitelských cen o 0,3 %, zejména díky zlevnění potravin a alkoholu. Na druhou stranu, jádrová inflace se udržela na úrovni 2,3 % meziročně.
Za tímto číslem se však skrývá další zrychlení imputovaného nájemného, které dosáhlo 1,7 % meziročně. Naproti tomu ceny ostatních "jádrových" služeb zpomalily svůj růst na 4,3 %. Zatímco pokles cen služeb by mohl ČNB umožnit zahájit snižování úrokových sazeb, růst cen imputovaného nájemného bude asi tento pokles limitovat.
Prosincová inflace: korekce cen potravin
Obdobně jako před rokem přinesl závěr roku překvapivý pokles cen potravin. K tomu se přidal mírný pokles cen energií a rekreací ve srovnání s jejich obvyklým prosincovým nárůstem. To bylo doprovázeno mírnějším nárůstem cen telekomunikací než v minulém roce a rovněž obvyklým prosincovým poklesem cen alkoholu (o něco větším než obvykle) či oblečení či v segmentu zdraví (viz poslední obrázek vpravo).
Růst CPI v roce 2024 zpomalil o 8,4 p. b. na 2,4 % meziročně
Spotřebitelská inflace za celý rok 2024 zpomalila na 2,4 % meziročně z 10,8 % v roce 2023 a 15,1 % v roce 2022. Jedná se o nejmírnější růst od roku 2018, kdy inflace činila 2,1 %. Podobný trend zaznamenala i jádrová inflace, která zpomalila na 2,5 % po předchozích nárůstech o 7,6 % a 13,3 %. Největší zásluhu na zmírnění inflace měly pomalejší růsty cen energií a meziroční pokles cen potravin.
Inflace v roce 2025 by měla zvolnit ze silnějších čísel v závěru roku 2024
Silné meziměsíční nárůsty spotřebitelských cen z počátku roku 2024 zároveň přispějí ke zpomalení meziroční inflace v roce 2025 směrem k inflačnímu cíli ČNB (viz grafy níže).
Jak výrazná bude odchylka od tohoto cíle, bude záviset především na tom, jak rychle se propíše pokles cen energií do spotřebitelské inflace měřené ČSÚ. Globální vývoj cen potravin naznačuje zmírnění tlaků na jejich růst, avšak geopolitické faktory, například sankce na ruskou ropu, zvyšují cenu ropy, která v prosinci vzrostla přibližně o osm dolarů za barel.
Pozvolný nárůst nezaměstnanosti oslabuje inflační tlaky z trhu práce (viz mírnější nárůst mezd v průmyslu v listopadu), což by mohlo přispět k dalšímu zvolnění cen jádrových služeb. Naopak pokles úroků, oživení hypotečního trhu se promítá do vyšších cen nemovitostí, potažmo imputovaného nájemného, což tlačí jádrovou inflaci výše.
