Průmyslová produkce v srpnu meziročně vzrostla o 1,5 %, zatímco konsensus analytiků dle Reuters očekával meziroční pokles o 1 % (graf 1). Červencový meziroční propad o 1,9 % byl tak vystřídán nad očekávání silným růstem, což jde však zejména na vrub rozdílnému rozložení celozávodních dovolených mezi letními měsíci oproti minulému roku. Letní měsíce bývají z důvodu zmíněného efektu více rozkolísané a čísla je tak potřeba brát s rezervou. V průměru za červenec a srpen průmysl poklesl o 0,2 %, za celý letošní rok pak klesá o 1,3 %.
Citelný propad tuzemského průmyslu v červenci byl způsoben zejména vlivem celozávodních dovolených v automotive sektoru. Meziroční propad v červenci dosáhl silných 16 %, zatímco v srpnu naopak o 14,4 % vzrostl (graf 2). Rozkolísanost výroby automobilů tak byla hlavním faktorem za poklesem a následným růstem průmyslové výroby v průběhu letních měsíců s příspěvkem -2,8 a 2,5 p.b. k meziročnímu růstu. Za celý letošní rok klesá výroba automobilů o 1,6 % zatímco v loňském roce o 17 % vzrostla.
Ačkoli vliv dovolených je obtížné od dat očistit, průměrný vývoj průmyslu během letních měsíců byl mírně příznivější oproti vývoji za 2. čtvrtletí roku, předstihové indikátory však zůstávají v tomto ohledu pesimistické a rychlejší obrat k lepšímu nenaznačují (graf 3). Zejména pak vývoj v Německu je pro tuzemský průmysl negativní, což není vývoj jen posledního období, ale dlouhodobější trend, když propad průmyslové výroby v Německu za posledních 10 let patří mezi nejvyšší v EU (graf 4).
Za celý letošní rok od ledna do srpna klesá průmysl meziročně v průměru o 1,3 % (graf 5) a za celý letošní rok tak zaznamená patrně obdobný pokles jako v loňském roce.