Růst ekonomiky ve 2. čtvrtletí zrychlil na 0,3 procenta
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
Tuzemská ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku dle předběžného odhadu zveřejněného dnes ČSÚ vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 % (vs. 0,2 % v 1q24), meziroční růst dosáhl o 0,4 % (+0,3 % v 4q23). Analytický konsensus dle Reuters čekal mezičtvrtletní růst o 0,4 % (meziroční +0,5 %). Starší jarní prognóza ČNB čekala růst o 0,7 % (qoq i yoy), nicméně po citelné revizi údajů o HDP koncem června je srovnání s prognózou ČNB méně vypovídající. Předběžná čísla o vývoji tuzemské ekonomiky tak nepatrně zklamala. Rozdíl v desetině je však pro první předběžný odhad nevýznamný, méně pozitivní spíše je, že poslední údaje z ekonomiky naznačují zpomalování ekonomické aktivity v druhé polovině roku. Za celý letošní rok tak tuzemská ekonomika bude růst jen mírně, a to kolem 1 %, a odhady růstu pro letošní rok tak budou patrně revidovány mírně směrem dolů.
Dnes zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad pouze uvedl, že „Mezičtvrtletní růst HDP ovlivnila rostoucí domácí poptávka, kterou podpořily hlavně vyšší výdaje na konečnou spotřebu. Meziroční růst ekonomiky o 0,4 % podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a pozitivní vliv měla i zahraniční poptávka. Naopak negativně přispěla změna stavu zásob.“ Detaily budou zveřejněny až na konci srpna.
Komentáře ČSÚ tak naznačují, že tuzemskou ekonomiku ve 2. čtvrtletí táhla zejména spotřeba domácností. To koneckonců potvrzují i měsíční statistiky maloobchodních tržeb, které v letošním roce vesměs překvapily silnější dynamikou. Spotřeba domácností tak bude letos přispívat k růstu ekonomiky nejvýrazněji, což je dáno znovuobnoveným růstem reálných mezd a příznivějším sentimentem domácností, ačkoli i zde dochází k určité korekci, jak ukázaly poslední červencové statistiky spotřebitelské důvěry.
Tuzemská ekonomika tak již třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhledy do budoucna začaly v posledních týdnech opět slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí. Ačkoli velká revize údajů za HDP z konce června ukázala, že tuzemská ekonomika již předcovidové úrovně posledního čtvrtletí 2019 dosáhla dříve, v mezinárodním srovnání se stále řadí mezi tři ekonomiky spolu s Německem a Finskem, které prozatím od úrovně z konce roku 2019 příliš nevzrostly (graf 2). V případě ČR je hlavní příčina zaostávající spotřeba domácností, revize údajů o HDP sice přinesla zmírnění propadu spotřeby oproti konci 2019, ale v mezinárodním srovnání je stále velmi silný (graf 3).
Pro rozhodování ČNB nebudou mít dnešní data už tolik zásadní vliv, u HDP budou pro ČNB důležité zejména jednotlivé složky, zejména spotřeba domácností, která si vede solidně, jelikož celkový údaj HDP je ovlivňován celou řadou metodických/technických vlivů, jako jsou například v posledním období rozkolísané zásoby. I z toho důvodu se tak domníváme, že ČNB ve čtvrtek pravděpodobněji zvolí pokles sazeb o čtvrt procentního bodu.
