ČNB ponechala počátkem března proticyklickou kapitálovou rezervu (CCyB) beze změny na 1,25 %. Ta zůstává na této úrovni po červencovém snížení z 1,75 %. Ze březnového záznamu za jejím ponecháním na 1,25 % stojí převážně tři důvody: 1) neadekvátnost změny CCyB s ohledem na strukturu oživení bankovních úvěrů převážně ve prospěch úvěrů na bydlení s nižší rizikovou váhou; 2) kombinace neexistence úvěrových ztrát, kladné reálné úrokové sazby a neuvolněných úvěrových standardů; 3) potřeba nového pohledu na CCyB s ohledem na loňské zavedení rezervy na systémová rizika (SyRB). Podrobněji viz níže.
Ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku lehce stoupl kapitálový poměr v bankovním sektoru na 22,9 % z 22,7 % v předchozím čtvrtletí, zatímco v případě nejkvalitnější části kapitálu CET1 dosáhl 20,56 % ve srovnání s 20,51 % v předchozím čtvrtletí. Blíže viz ČBA monitor: Bankovní sektor.
ČNB bude tento týden rozhodovat o nastavení 2týdenní repo sazby, kterou očekávám, že ponechá na 3,75 %. A to především kvůli pokračujícímu momentu inflačních tlaků, který nevrací jádrovou inflaci k inflačnímu cíli ČNB. Blíže diskutuji níže.
Březnové ponechání proticyklické kapitálové rezervy bylo v souladu s doporučením, které bralo ohled na stabilní rizika bilancí bank a neuvolněné úvěrové standardy. K tomu se přidává absence úvěrových ztrát a působení kladné reálné úrokové sazby. A to navzdory oživení úvěrů domácnostem, jelikož korporátní úvěry zůstaly v útlumu. Zde část bankovní rady ČNB neshledává CCyB jako vhodný nástroj k vypořádání se se selektivním oživením úvěrového trhu (J. Kubíček), což je také dáno nízkými rizikovými váhami u zajištěných úvěrů na bydlení (J. Seidler). Ilustrativně, rizikové váhy vůči retailu zajištěné nemovitostmi byly v pololetí minulého roku pod 20 %, zatímco vůči podnikům pod 60 % (viz graf III.12 v podzimní Zprávě o finanční stabilitě ČNB).
Dle záznamů z jednání bankovní rady nás pravděpodobně čeká úprava pohledu na využití proticyklické rezervy s ohledem na využití rezervy ke krytí systémového rizika (SyRB). Ta je stanovena, od počátku letošního roku ve výši 0,5 %, s ohledem na vyhodnocení strukturálních rizik. K oznámení jejímu zavedení došlo v červnu loňského roku, které bylo doplněno zmíněným červencovým snížením proticycklické rezervy o půl procentního bodu. V současné ekonomické situaci je, nejen pro bankovní radu, obtížné odlišit cyklická a strukturální rizika.
ČNB bude v letošním roce dále jednat o finanční stabilitě 5. června, 11. září (nastavení CCyB) a 27. listopadu. Níže přináším grafický doprovod ke klíčovým argumentům. Jiný pohled je k dispozici na ČBA monitoru: Bankovní sektor.
Přetrvávající silnější inflační momentum, které brání dalšímu poklesu úrokových sazeb ČNB, ale i tržních sazeb na delším konci, především odráží:
- jádrovou inflaci, která se začátku roku opět nachází poblíž horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle ČNB: meziměsíční růst přes 0,25 % sezónně očištěno, komentář zde.
- stále silný růst mezd: anualizovaně 6,9 % ve 4Q-2024, komentář zde.
- svižný růst cen nemovitostí: viz ČSÚ data za Q4-2024 s komentářem zde.
- a nových hypoték: viz únorový hypomonitor s komentářem zde.
Koexistence oživení úvěrů domácnostem vs. stále utlumené korporátní úvěry jsou patrné nejen v meziroční dynamice stavu úvěrů, ale především i pohledem kreditního impulsu z nových úvěrů vstupujících do ekonomiky
Oživení úvěrové aktivity domácnostem ovšem navrací jejich podíl na celkových úvěrech na post-Covidovou úroveň
Relativně normalizované úvěrové standardy bankPramen: ČNB, ČBA
Proticyklická rezerva v kapitálové přiměřenosti bank
Trhy jsou do březnového zasedání ČNB o úrokových sazbách s očekáváním jejich nezměněné úrovně.