Trumpova reciproční cla: 20% na české, EU exporty a 25% cla na auta, železo a hliník
Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA
Liberation day skrze vyšší cla? Prezident Trump v rámci svého „Liberation Day“ oznámil vyšší cla. Minimální cla ve výši 10 % na všechny dovozy a 25 % na dovozy automobilů. Ovšem reciproční cla na dovozy z EU dosáhnou 20 %, ne 10 %. A u ostatních zemích (s výjimkou Mexika a Kanady) jsou v rozmezí 10-50 %. Zatímco ČNB v březnu vnímala obchodní války jako proinflační riziko, tak slovenská centrální banka odhaduje dopad eskalujícího scénáře obchodních válek spíše negativně. A to až na trojnásobek našeho únorového odhadu negativního dopadu obchodních válek do českého HDP.
Reciproční cla? Reciproční cla v Trumpově pojetí neberou v potaz pouze cla uvalená na dovozy z USA. Ale i netarifní bariéry, manipulace s měnovými kurzy, ale asi i vyšší DPH (to hraje roli zejména v Evropě).
Tyto ne úplně aditivní faktory ústí v „Trumpův“ výpočet evropských cel uvalených na americké dovozy ve výši 39 % vs. jednociferná skutečnost. Evropská komise přináší krátký přehled ohledně US-EU obchod, kde v rámci debaty o disproporčních clech na automobily připomíná 25% americká cla na dovozy pickupů do US, které nejen v podobě Ford F-150 kralují tamním prodejům.
Reciproční cla u jiných významných států byla spočtena na 67 % v případě čínských cel na americké dovozy, 10 % v případě britských a brazilských cel a 46 % v případě japonských cel na americké dovozy.
Na oplátku těchto „okrádajících“ cel uvalila Trumpova administrativa reciproční cla na evropské dovozy ve výši 20 %, a to ještě s označením se slevou. V případě čínských dovozů jsou uvalena americká reciproční cla „se slevou“ ve výši 34 %, v případě UK a Brazílie 10 % a Japonska 24 %. V případě TOP10 importujících zemích (cca 68 % amerických dovozů) odhadujeme průměrná cla ve výši 20 %. Zároveň je tam pár výjimek jak u zboží (viz factsheet Bílého domu), tak zemí v případě dovozů z Mexika či Kanady, které splňují původ.
ČNB v březnu vnímala obchodní války jako proinflační riziko. ČNB mě po svém březnovém měnovém zasedání, kdy ponechala úrokovou dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %, což doprovodila jestřábím komentářem, překvapila svým výraznějším vnímáním proinflačních rizik z obchodních válek s USA. Jako možné vysvětlení tohoto překvapení považuji asi doposud chybějící eskalaci obchodních válek mezi USA a Čínou. Právě ta může kvůli vyšší nabídce čínského zboží v Evropě působit naopak desinflačně. Dalším faktorem může být předpoklad slabší koruny a omezenější scénář obchodních válek s mírnějším dopadem na české HDP a český trh práce.
Na druhou stranu slovenská centrální banka (NBS) na téma obchodních válek pohlíží spíše negativně. NBS představila analýzu (stránka 35), podle níž by eskalující obchodní války zvedly cla mezi USA a EU k 25 %. Tedy o něco výše než nyní navrhnutých 20 %. Tento scénář by dle NBS v letech 2025–2027 vedl ke kumulativnímu negativnímu dopadu na úroveň českého HDP ve výši -2,7% bodu, tedy -0,9% bodu ročně. To také a asi především odráží odhadnutý negativní dopad na eurozónu v rozsahu přibližně -0,7% bodu ročně.
Dopad na ČR je v analýze NBS trojnásobně vyšší v porovnání s naší anketou mezi analytiky z února letošního roku. Ta odhadovala dopad na české HDP zhruba -0,3% bodu ročně. A to oproti prognóze ČBA s růstem české ekonomiky o 2,1 % meziročně v roce 2025 a 2,4 % v roce 2026.