Trumpova reciproční cla, vol. II: Ovlivní Trumpova matematika recipročních cel reakci EU?
Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA
Trumpova reciproční cla ve skutečnosti neodrážejí nějaký součet celních a necelních bariér obchodních partnerů na americké exporty spojené s manipulací měnových kurzů a „nefér“ DPH, ale ve skutečnosti distribuují vyšší 20% clo na dovozy do USA v závislosti na velikosti amerického deficitu v obchodu se zbožím, dle struktury obratu zahraničního obchodu s USA. Diskutuji i zřejmé makroekonomické důvody, které tlačí americkou administrativu k řešení deficitu zahraničního obchodu.
Struktura výpočtu recipročních cel vybízí nejen k reciprocitě ze strany obchodních partnerů USA, ale také k vyjednávání. Pokud ilustrativně aplikujeme výpočet těchto recipročních cel mezi státy EU, můžeme porozumět možným třenicím ve vytváření konsensuální reakce Evropské Unie.
Dopady z cel na českou ekonomiku viz předchozí komentář: Trumpova reciproční cla: 20% na české, EU exporty a 25% cla na auta, železo a hliník. V závěru přikládáme graf poukazující na roli americké ekonomiky v exportech přidané hodnoty zemí střední Evropy. V ČR to v roce 2020 bylo přibližně 2,3 % českého HDP a ve zpracovatelském průmyslu asi 4 %. Ovšem středoevropské exporty do USA narostly a role finální poptávky USA se na českém HDP může podílet přes 2,5 %.
Zdůvodnění recipročních cel: Distribuce deficitu USA v závislosti na rozsahu importů do USA
Kdyby prezident Trump představil koncept recipročních cel o den dříve, mohlo by jejich zdůvodnění (clo, necelní bariéry, manipulace s měnovými kurzy, DPH) vyznít jako povedený aprílový žert. Jeho výpočet však vychází z jednoduchého principu: výše cel odráží poměr obchodního deficitu USA k dovozům z jednotlivých zemí. Jinak řečeno rozděluje deficit zahraničního obchodu USA mezi jednotlivé dovozce a penalizujete vyšším importním clem dovozce, kteří mají větší přebytek v zahraničním obchodě v poměru ke svým exportům do USA.
Graf 1: Výpočet recipročních cel USA
Trumpova 50% sleva a rozdílná výše cel jako vyjednávací páka.
Trumpova administrativa uplatňuje „reciprocitu“ s 50% slevou – čím větší deficit USA s danou zemí má, tím vyšší clo, ale vždy s poloviční sazbou oproti teoretickému maximu. Tento přístup staví na myšlence, že obchodní partneři USA budou motivováni nakupovat více amerického zboží, aby snížili deficit – a tím i svá cla.
K tomuto čtyři poznámky:
- Ovšem na tomto byla postavena vyjednávací taktika koncem minulého roku.
- Ještě více pak výpočet postrádá obchod se službami, které EU od USA výrazně nakupuje. Ovšem zde se domnívám, že je cenová elasticita poptávky nižší a nabídky méně košatá než v případě zboží. To by znamenalo, že uvalení cel/daní na dovoz služeb z USA ponese pravděpodobněji zákazník než marže poskytovatele služby.
- Navíc spodní limit 10 % na reciproční cla musí namíchnout především země s deficity v zahraničním obchodě s USA.
- Rozdílná výše recipročních cel odlišně zasáhne obchodní partnery USA. To může vést k redistribuci toků v zahraničním obchodě v závislosti na tom, jak se jednotlivé státy dokážou vypořádat s tarifním nárůstem (Čína +34 % vs. EU +20 %) u jednotlivých produktů.
Tento přístup postrádá logiku hledání komparativní výhody v zahraničním obchodě. Tedy vyvážím více konkurenceschopné produkty s větší přidanou hodnotou (nyní to jsou v US IT služby) a dovážíme statky, které sice dokážu vyrobit, ale viděl bych na nich méně. To samo o sobě neříká, že by US neměli řešit nerovnováhu v zahraničním obchodě, potažmo na běžném účtu.
Proč USA nyní řeší deficity?
Nemusíte být ovšem makroekonom, abyste nepoznali zdroj nerovnováhy: fiskální politika USA. Její deficity představují negativní vládní úspory. V roce 2024 v USA asi okolo -7,4 % HDP. Deficit běžného účtu USA představuje negativní úspory v ekonomice jako součet úspor vlády, domácností a podniků v USA. Deficit běžného účtu v USA v roce 2024 asi okolo -3,8 % HDP.
Proto americká administrativa významně řeší vládní výdaje, které financují aktivity mimo USA, což by popravdě učinila každá vláda (kdyby mohla) čelící dvojímu fiskálnímu a vnějšímu deficitu, aby nemusela napřímo šáhnout do peněženek svých voličům. Pro ilustraci české vládní finance dosáhly v roce 2024 deficitu 2,2 % HDP, zatímco v USA se počítá okolo 7,5 %. 1 % českého HDP je přibližně 80 mld. Kč. Tedy, zatímco česká vláda „musí řešit“ deficit okolo 180 mld. Kč, tak ilustrativně americká vláda řeší ekvivalent deficitu okolo 600 mld. Kč. Představte si, jak by vypadalo volební klání v ČR, pokud byste se nacházeli v takovémto fiskálním prostředí.
Co to znamená pro EU?
Všechny státy EU budou čelit 20% recipročnímu clu. Ovšem aplikujeme-li tuto „reciproční“ matematiku na země EU, vidíme dvě skupiny:
1️) Skupina zemí s obchodním přebytkem vůči USA v rozsahu 1-3 % HDP, které by čelily vyšším než 20% clům, pokud by nebyly součástí EU. Tato skupina představuje 55 % HDP EU a dvě třetiny z toho připadá na Německo a Itálii a třetina na menší sáty jako ČR, Rakousko či Slovensko.
2) Země s obchodním deficitem nebo malými přebytky – Francie, Španělsko, Polsko, Nizozemsko či Belgie a Dánsko.
Graf 2: Implikovaná reciproční cla pro vybrané země EU
Dánsko je navíc specifický případ, protože od Trumpovy první vlády snížilo svůj přebytek s USA.
Graf 3: Změny v kalkulaci těchto implikovaných clech oproti Trumpově první administrativě
Jaká bude reakce EU?
Bude zajímavé sledovat vývoj reakce EU, zvláště zda bude postoj klíčových hráčů ovlivněn odlišnou výší těchto "implikovaných recipročních cel". Tedy jestli dojde k budoucím třenicím mezi skupinou zemí s větším přebytkem (55 % HDP Evropské Unie) se skupinou s menším přebytkem či dokonce deficitem (45 % HDP EU), která by jinak teoreticky čelila hrozbě polovičních Trumpových recipročních cel. Toto tření pravděpodobně nebude součástí prvotní reakce (viz reakce prezidenta Macrona)
Nezanedbatelnou otázkou také je, zda tento celní šok nemá vybídnout Evropu ještě více ke strukturálním změnám.
Graf 4: Rozdělení ekonomické váhy EU podle obchodní bilance s USA
Graf 5: Role americké ekonomiky v exportech přidané hodnoty zemí střední Evropy. V ČR to v roce 2020 bylo přibližně 2,3 % českého HDP a ve zpracovatelském průmyslu asi 4 %. Ovšem středoevropské exporty do USA narostly a role finální poptávky USA se na českém HDP může podílet přes 2,5 %.
