Jaká byla klíčová proinflační data, která přispěla k nezměněné úrokové sazbě ĆNB? Především přetrvávající inflační tlaky kvůli cenám služeb (ale i potravin), silnější růst mezd a spotřeby domácností v závěru loňského roku, ale i ceny nemovitostí (viz poznámka v prohlášení o transmisi měnové politiky do úvěrové aktivity a cen aktiv či zmínka hypotečních úvěrů při hodnocení rizik inflačního výhledu).
K tomuto datovému výčtu se přidalo i proinflační vyznění globální hospodářské politiky, a to v podobě obchodních válek a plán na fiskální stimul v Německu.
První faktor poněkud překvapil, jelikož ČNB asi opět začíná vnímat rizika z obchodních válek (mezi USA, EU a Čínou) jako spíše proinflační, zatímco na přelomu roku se zdálo, že připouští disinflační rizika. Možným vysvětlením je zatím chybějící eskalace obchodních válek mezi USA a Čínou, která je vnímána jako zásadní disinflančí příspěvek k vyústění těchto obchodních válek v eurozóně (tedy skrze vyšší nabídku čínského zboží).
Ačkoliv prozatím zůstávají německé fiskální plány na papíře, tak společně s českými plány na vyšší výdaje na obranu, snižují riziko horšího hospodářského výhledu, zvláště v kontextu silnějšího růstu mezd a spotřeby v české ekonomice. To limituje možnost větší uvolnění na trhu práce.
Last minute datová nálož před květnovým zasedáním. Do příštího rozhodování ČNB o úrokové sazbě, tedy do 7. května, bude k dispozici i hrubý odhad jádrové inflace za duben. Tedy ČNB bude mít další dvoje informace o momentu dynamiky jádrové inflace. Zároveň ČNB začne květnové jednání s přísunem nových dat o březnové ekonomické aktivitě, a tedy i o mzdách v průmyslu.
Koruna na dnešní rozhodnutí ČNB reagovala posílením vůči EUR pod 24,9. To je nutné také vzít v kontextu mírného poklesu eurových úrokových sazeb, kde se dvouletá swapová sazba dostala zpět pod 2,3 %, zatímco její český protějšek, také díky komunikaci ČNB, spíše flirtoval s úrovní 3,5 %. Ovšem pohled na očekávání forwardových trhů ve srovnání s tím, kde jsou centrální banky dnes, nenabízí výrazně odlišný výhled pro centrální banky. Český forwardový trh čeká 3M sazbu na ročním horizontu okolo 3,3 % (tedy ČNB sazbu o půl procentního bodu níže) a obdobně je na tom i eurový, který stále (navzdory plánovému německému fiskální plánu) počítá na ročním horizontu s depozitní sazbou ECB na 2 %, tedy o půl procentního bodu níže.
Koruna stále postrádá silnější a zřetelnější impuls, jelikož prozatím jsou různé scénáře kompenzovány. Potencionální mír na Ukrajině může být brán pozitivně z hlediska cen energií a jejich dopadu na českou obchodní bilanci. Proti tomu jdou však pravděpodobně vyšší výdaje na obranu (vyšší až o 1 % HDP v pětiletém horizontu). Dopad možného míru na Ukrajině na trh práce je prozatím ještě více nejasný. Obchodní války jsou pro malou exportně orientovanou ekonomiku, i když s menší expozicí vůči USA, negativní. Proti tomu jde jestřábější vnímání tohoto faktoru ze strany ČNB a zmíněný německý fiskální plán.